Obsahy(2)
Tým pražských cimrmanologů se vydal do Liptákova v Jizerských horách. Cílem bylo prozkoumat drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím a výsledek stál za to. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (170)
No ze zacatku to je slabsi, ale nakonec se to nastesti rozjede. Tentokrat je rozdeleni seminar, hra, seminar, hra, pricemz casove je to tak zhruba nastejno. Prvni seminar spatnej neni, mohlo by bejt vic vtipu, ale zasmat se u toho dalo, nicmene obcas zabihaj zbyecne do detailu. Prvni hra Posel svetla je ale hodne slaba, poradnejch vtipu fakt hodne malo a vetsina v podani Weigela. Pak nastesti chytli tvurci druhej dech, druha prednaska je neskutecnej masakr, kdy sem se snad smal v kuse a druha hra Vizionar je taky perfektni, akorat v roli smrtaka mam radsi Sveraka. Slabsich, ale 5*. ()
na jednu stranu je patří sice k těm trochu slabším, ale na druhou stranu tady to bylo poprvé a naposledy, co použili hlášky, ze kterých mrazí - "přijde mladej, ten se nezakecá" nebo "peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale důl?" a mnohé další. A co se týká smrtky, já hlasuju pro Svěráka. Ta Smoljakova byla přece jen příliš civilní. ()
,,Ale to bude sekáč, pánové. Ne jako já. Ten se nezakecá.“ Posel z Liptákova a Vizionář jsou velmi zvláštní cimrmanovské hry. Obě mají trochu smutnou atmosféru, Vizionář vůbec. Vždycky, když Smoljak pronese citovanou větu, mě zamrazí, jak si vybavím, k čemu se vztahuje. Seminář o tom, jak jeli autem a brali benzín je prostě krásný a potěšilo mě, že všichni přednášející byli na scéně a nechodili po jednom. Ať už hodnotím seminář či hry, přišlo mi, že na nich není jediná chybička. Zřejmě to není nejoblíbenější z her DJC, ale mě přijde nejucelenější a nejkompaktnější hra, která nemá tak podbízivý humor jako jiné. A poslední postřeh, Weigl a Čepelka jsou páreček k pohledání! ()
Na stěnách hostinské místnosti jsme odkryli celkem 8 Cimrmanových nápisů, seřadili jsme tak, jak je Cimrman pravděpodobně během večera psal. Přečtěme si je: Za první půllitr věnoval Cimrman hostinskému tento nápis: Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích. Druhé dvojverší upomíná patrně na bankrot správce Liptákovské kampeličky Jaroslava Richteříka: Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu. Třetí pivo vypil Cimrman za epigram: Nechoďte na dvorek, máme tu záchodek. Čtvrté pivo ho inspirovalo k nápisu: Sirotek je naše máma. Tak je to nápis pěkný, bohužel nějaký vandal k němu připsal: Sirotková je náš táta. Páté pivo: Nový York a Liptákov mé obce nejmilejší. Šesté pivo, to je nápis, který už známe: Do hospody s umytýma nohama. Sedmý půllitr: Teplé pivo je horší, než studená Němka. A po osmém pivu napsal Cimrman už jen: CHLAST, SLAST. Tím vážení přátelé nápisy končí, umělec zřejmě cítil, že již dovrčil svou míru. Tolik tedy k nápisům... ()
1. Seminár o výprave cimrmanológov dvomi autami do posledného známeho miesta života Járy Cimrmana, do malej dedinky v Jizerských horách - Liptákov. Objav dvoch hier, reštaurátorské práce v miestnej reštaurácii, objav záznamov o Cimrmanovi v miestnej kronike. 2. Hra - Posel světla - sci-fi o harmonickej spoločnosti a snahe mladého advokáta v dome rodičov vybudovať modernú továreň na svetelné baterky z novej chemickej látky - trinitrotoluenu. 3. Hra - Vizionář - hra se smrtí, rozhorúčená pec ukazuje svoje výjavy - uhlobarónovi majú pômocť rozhodnúť sa medzi dvomi uchádzačmi o ruku dcéry (Kolben, Daňek), vizionár sa lúči so životom, so synom, ktorému odkazuje grunt, smrtka trpezlivo čaká. ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (21)
- Schvalovací představení proběhlo 14. dubna 1977, tedy týden před premiérou, a Janu Zvolskému se líbilo, vyjádřil se jen, že by v něm uvítal více angažovanosti a kritiky soudobých nešvarů. Například jak vzpomíná Svěrák na konkrétní připomínku ředitele: „V těch vašich konferencích (to jsou semináře) byste měli popularizovat myšlenky kodexu kulturně výchovné práce. Soudruh Husák, jak víte, hovořil nedávno o stavebnictví. A vy to umíte, jak to napálit, ty nešvary v tom stavebnictví. Dám vám příklad, jak by to šlo: Jak jedete do toho Liptákova, tak po cestě třeba byste mohli vidět chlapa, jak se opírá o lopatu a nic nedělá, tak ho pěkně pokritizovat. A vy na to máte. Já nechci agitku, já chci plný sál.“ V komisi tehdy kromě Zvolského seděla také soudružka Kepáková. Ta si v průběhu představení dělala poznámky a s ředitelem nesdílela jeho nadšení. Mimo jiné se jí nelíbila část, kde zazní zpráva o počasí, jakou tehdejší diváci mohli slyšet z rádia, nepochopila, co by na tom mělo být vtipného, pasáž jí přišla nezajímavá a nudná. Navíc pronesla pro autory jistě nezapomenutelnou větu: „A rozhodně tam nesmí být věta ,A není to komisař Rudé armády, ale gauner 107‘“, která, jak se ukázalo, byla v úplně jiném představení, které soudružka předtím hodnotila. (mnaucz)
- Když na konci „Vizionáře“ začne hrát klasická koncová hudba od Cornelia Gurlitta, je možné si při zvýšené hlasitosti záznamu všimnout, že stejná hudba začne hrát v sále, akorát začíná ke konci sklady (stejně jako při běžném představením v divadle). Jelikož by byla hudba méně slyšet, byla technicky překrytá, jenže nahrávka hudby, do záznamu technicky dodaná, začala asi o cca 5 sekund později než začala v sále. (mnaucz)
- Dědova mísa má být místem, kam ve hře „Posel světla“ odesílá své rodiče syn, aby se jich zbavil. Ve skutečnosti takové místo není, jedná se o narážku na báseň Jana Nerudy „Dědova mísa“, která je o bezmocnosti stáří. (sator)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (viac)
Reklama