Obsahy(1)
Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (229)
Šmíd: Sesličku si nažhavíme, na Lišku se připravíme. Už aby tu sakra byl. // Liška: Jdu vás, pane Šmíde, změřit! // Šmíd: Nechce se mi ani věřit, jak jste čilý, jak jste milý. // Liška: Jak jsem čilý, tak jsem milý. Nejdřív vezmu míry sáčka. // Šmíd: Posaďte se, pohovte si ... // Liška: To bude hned, to je hračka. // Šmíd: Že mi vynesete spaní? // Liška: Jaképak s tím medle sraní! Vezmu šířku, vezmu délku. Moc-li chcete přes prdélku? // Šmíd: Hleďme toho kosa Lišku. Nabídnu mu vína číšku. Popijeme, posedíme... // Liška: Cože se z té sesle dýme? // Šmíd: Inu, je to stará herka. Práší se z ní od úterka. // Liška: K čemu jsou tu tyhle pérka? // Šmíd: To je kvůli pérování. Pohovíš si, sedni na ní... // Liška: To musí být posezení. Že je ona teplá, není? // Šmíd: To je proti opruzení... // Liška: Donner weter, vy jste hlava. Za tohle vás čeká sláva! // Šmíd: Zajímá tě způsob vzniku? // Liška: Že se ptáte, zákazníku... // Šmíd: Je to delší povídání... // Liška: Na to škoda času není. // Šmíd: Jednou takhle z jara, skoro... // Liška: Jaká hrůza, wie ein horror! (horor, horor, vysoká jsi...) ()
Doposiaľ som okrem filmu ani netušila, že sa dajú pozrieť aj hry Divadla Járy Cimrmana. Bádateľský potenciál piatich odborníkov na javisku nemá chybu. Dokonca som sa dozvedela, čo sú to "semináře", vidím, že sú nasiaknuté inteligentným českým humorom a všetci páni aktéri ma v seminári, aj v hre samotnej, veľmi bavili. Možno nerozumiem všetkým narážkam, keďže české dejiny až tak dobre nepoznám. Ale zábava založená na tomto druhu humoru je mi blízka. Za Miloňa Čepelku piata hviezdička určite. ()
1.) Seminár o objavení pozostalostí génia Járu Cimrmana na chate v Liptákove, posúdenie jeho literárnej, dramatickej a poetickej tvorby, predvedenie technických vynálezov - elektrické kreslo, divadlo bez hercov, príspevok Járu Cimrmana k svetovým filozofickým smerom. 2.) Hra Akt - Nádejný umelec Žíla (Jaroslav Weigel) sa snaží nakresliť akt, avšak vášeň mu to nedovolí. Spolu s modelkou a neskôr svojou ženou Žílovou (Miloň Čepelka) majú postupne piatich synov, ktorých opustia a po rokoch si ich pozvú im vyjavia pravdu o pravých rodičoch. Na troch z nich - učiteľ Láďa Pýcha (Ladislav Smoljak), Bedřich Síra (Jan Hraběta) a doktora Turnovského (Zdeněk Svěrák) čaká nejedno prekvapenie. Hra je dopĺňaná spevmi, tancom a občasnými básnickými vsuvkami. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Moje cesta k této hře byla strastiplná, ale nakonec se čekání vyplatilo a konečný zážitek byl úžasný! Miloň Čepelka je v roli "mamky" naprosto okouzlující a roztomilý! Celkově se mi vzájemné chování manželů hrozně líbilo a tento vztah by jim mohl závidět leckterý pár po tolika letech. Rozdílnost v chování bratrů nádherně doplňuje a podtrhuje zvláštnost této rodiny a slibuje skvělý filmový zážitek. ()
Galéria (7)
Fotka © Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (20)
- Akt, který byl v 80. letech zakázán, byl po roce a půl znovu povolen. Václav Kotek vzpomíná, že na tom měl svou zásluhu Darek Vostřel. „Tam je ještě jedna taková pikantnost, ještě s tím Darkem Vostřelem, že jo, kterej… jsem za ním jednou byl a říkal jsem: ‚Hele, prosim tě, proč je zakázanej ten Akt, nedalo by se s tím něco dělat?‘ A on řekl: ‚Tak já to zkusím.‘ A šel, prošel tím barákem, a v každý kanceláři se zastavil a říkal: ,Hele ten Akt je zakázanej? Já myslím, že už je povolenej, ne?‘ A tak dlouho to říkal, až to povolili. To takhle rozhlásil na chodbu jako jo… Krásný.“ (mnaucz)
- Postavu Ladislava Pýchy psal Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi na tělo. Roli Bedřicha Síry psal Zdeněk Svěrák zase na tělo Oldřichu Ungerovi. (mnaucz)
Reklama