Epizódy(9)
-
Dobytí kóty 78 (E01)
-
Loď vyplouvá (E02)
-
Archa Noemova (E03)
-
Jízdenka do Bagdádu (E04)
-
Radostné zlézání katedrály (E05)
-
Holka do deště (E06)
-
Chybujícím neodpouštěti (E07)
-
Obtíže sicilské obrany (E08)
-
Domov jménem Praha (E09)
Obsahy(1)
Zatím co se v seriálu Oldřicha Daňka a Jana Otčenáška "Byl jednou jeden dům" diváci seznámili s osudy lidiček žijících v domě špeditéra Nerudného na sklonku třicátých let, zavede nás další devítidílný seriál stejných autorů do doby podstatně novější. Jak už říká název seriálu, hrdiny příběhů budou lidé, kteří našli domov v jednom ze sídlištních bloků. Tomuto nenápadnému a na pohled nezajímavému místu se říká Sojčí vrch. Zpočátku se tu budoucí nájemníci potkávají při obhlídkách vytouženého domova to ještě nevědí, že jednou spolu budou bydlet. Přicházejí sem s různými pocity:mladý dělník Krejza a jeho žena Jarka sem chodí snít o vlastním bytě, Zdena Pilichová, takto pedikérka, už na holém prostranství vidí nejen dům, ale i vzorné středisko služeb, stavbyvedoucí Panc tu na sídlišti pracuje a dům staví i pro sebe ale například důchodce Petrbok se vší mocí vzpírá opustit půvabnou Kampu a se svou ženou sem přijde jen z donucení. Tato část končí v předvečer všeobecného stěhování. Dům číslo 78, zatím bez dějin a bez paměti, čeká už netrpělivě na lidi, kteří zítra začnou psát jeho historii. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (83)
Trošku jsem to přecenil...tenhle seriál potvrzuje mou teorii, že v těch "trezorech" ČT, plných socialistických seriálů, není už v podstatě nic, nad čím by srdce divákovo nějak zvlášť plesalo. Na to, že je to v podstatě jen "serioš vo baráku" je to takové celé přitrouble heroické (viz prology Václava Vosky.) Samozřejmě je to také dílo o lidech, co v té králíkárně bydlej, ale jejich osudy mě nedokázaly dostatečně zaujmout - ovšem kromě hereckého výkonu Josefa Somra, s jeho postavou už by to bylo horší... ()
Munzar celý v černém, to byla jasná indicie, že se jedná o záporáka. A taky to, jakým způsobem držel v zubech sluneční brýle. Ale co, kun*a není mýdlo, vícenásobným používáním se neopotřebí a Šulcová se pak ještě ráda vrátila k dobráckému pilotovi Adamírovi, který jí přivítal s otevřenou náručí, jen nádobí musela utřít, to jí neodpustil. Asexuální svazačka Kolářová s obrovskými brýlemi a v uniformě barvy psího exkrementu, bukvice Cupák ve vypasovaných tesilkách v roli promiskuitního heterosexuála, Jiřina Jirásková se špatně oholenou hubou, Maciuchová jako pipina domácí s nakupovacím syndromem...Ó jéé. Scénář je hodně řídký a některé dialogy neskutečně dlouhé a neskutečně trapné, tohle nezachrání ani soudruh Mikuláš-Růžek a soudruh čert-Filipovský. ()
Při sledování tohoto seriálu se nabízí srovnání se současným seriálem Ulice, protože řada ulic je u nás právem nazývána panelák naležato. A v procentuálním diváckém hodnocení 48 : 23 to pro starý seriál nevypadá vůbec špatně. Soužití různých rodin v jednom domě či ulici bylo tehdy takové, jaká byla doba. Těžko by se v tehdejších podmínkách natáčel seriál typu Dallas, nebo jiný o životě celebrit, protože žádné nebyly. Hraje zde řada kvalitních herců a to i v malých rolích. Z druhé strany je pravda, že jejich příběhy jsou pro dnešní diváky příliš obyčejné, všední, málo dramatické a mnohdy těžko pochopitelné. Kdo tu dobu prožil, tak ví, že to žádný Dallas nebyl. Zato má jen 9 dílů, proto je před nekonečným seriálem Ulice ve výhodě, že pamětnického diváka jako jsem já, nestačí unudit. ()
Segrestor přesně vystihl mé pocity. Škoda dobrých herců co museli hrát v takových odporných agitkách. Odpad nezaslouží jejich výkony, ale ten podprahový účel téhle manipulativní rádoby "pohodovky". (celá, v poslední době nasládlá atmosféra přívětívého retra a omílání normalizačních seriálů, mi začíná lézt krkem...) ()
Znovu platí, že staří čeští herci dávali maximum svého umění i do sebevětších blbostí, takže i tady můžeme zaznamenat krásné etudy v podání Dany Medřické nebo Vlastimila Brodského. V některých momentech i celkem vtipné hlášky (Josef Somr: „No podívejte, já vim, že moje dcera není žádná Afrodita, konečně je po matce, že… ale figuru… ne?... figuru má pěknou, ne?“). V sedmém díle ovšem s totálně úchylnou účastí Vladimíra Menšíka v jakési socialistické televizní soutěži. Jako celek bezzubá sídlištní nuda, v níž ani oblíbené spojení Kolářová-Hanzlík nefunguje. Zbytečný seriál a z dnešního pohledu zapomenutíhodný. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (26)
- Krejza (Václav Postránecký) se vyjádří o svém bytu, že je to herberk. Herberk byl středověký útulek a jelikož v něm bývalo málokdy uklizeno, stalo se slovo synonymem pro nepořádek. K nám slovo přišlo z německého „herberg“, tedy „noclehárna“. (sator)
- Naposledy před kamerou Světla Amortová. (M.B)
- Zezula (Eduard Cupák) připravuje večeři a celou dobu pečlivě krájí cibuli, tu ale nakonec nepřidá ani do jídla v hrnci na plotně, ani k jídlu když stolují. (sator)
Reklama