Odpískáno

Britská sociální (tragi)komedie má dlouhou a bohatou tradici a tohle je jeden z jejích podařených zástupců. Jak už je nepsaným zvykem, nejedná se o žádné ryze vážně míněné sugestivní popisování existenčních problémů britských dělníků (i když místy smích skutečně hořkl na rtech), ale o rozverně a s nadhledem podávaný příběh na pozadí tíživé sociální situace nezaměstnaných horníků. Režisér Mark Herman, který v současnosti boduje s originálním pohledem na holocaust v Chlapci v pruhovaném pyžamu, exponuje svůj příběh do periferní dělnické čtvrtě v Yorkshiru, kterou společně obývají horníci (a jejich dechová kapela) dlouhodobě stávkující proti uzavření dolu coby dopadu konzervativní vlády Margaret Thatcherová a jejích restrukturalizačních snah. Léta jejího vládnutí jsou dodnes nejenom v Anglii reflektovány zvláště kontroverzně - pro jedny je ztělesněním síly britského impéria (personifikované její osobou a třeba i válkou o Falklandy), pro jiné sociálně necitlivou a příliš pragmatickou političkou, za jejíž vlády razantně přibylo nezaměstnaných... 80. léta byla v Anglii jistě složitým obdobím, o čemž vypovídá i tenhle zajímavý nízkorozpočtový film. (O tom, že daná tématika je univerzální, nás Čechy stylově přesvědčil i Martin Šulík ve svém ,,ostravském" Slunečním státě...) Podobné filmy: Do naha!, Billy Elliot, Klikaři (27.01.2009)

Už keď na začiatku kapela spustila tú "Oranžádu", tak som bola namäkko. Počas celého filmu si pripadáte ako súčasť toho ich baníckeho a hudobného sveta. Tie hlavné problémy sa tam síce nevyriešia, ale aj tak vám z toho ostatného zostane dobrý pocit. A záverečný Dannyho prejav, to bola výborná bodka za týmto nenápadným filmom. (Filmová výzva 2016 - 1frida2) (23.02.2016)

Mno ako spomina genetique ja som ako laik -nedouk nejak silu tohoto filmu neobjavil, hoci viem, ze tu hral isty Ewan McGregor /Trainspotting/, dalej Pete PostlethWaite /Alien 3, akysi Jursky Park/. Mark herman ako reziser mi teda neprijde nijak extra talentovany, su tu dve pamataniahodne scenky, zvysok je ale ovatovany. Film, ktory ide na rovnakjej vlne ako Billy Elliott s Dzejmi Zvoncekom : 55 % (17.08.2019)

Opravdu smutný příběh citlivě vyvážený exhibicemi hornického dechového orchestru. Zpočátku to byla nuda, ale pak se to rozjelo. To hromadné propouštění je paralelou na naši současnou situaci. V jednotě je síla, hornické chlapy držel při sobě už jenom ten orchestr, i když někteří z nich mu chtěli dát vale, nakonec všichni v plném počtu brali své členství jako poslání. Jeden člen, stávkokaz, jak se ukázalo později, byl hodně na dně. Jeho hořkost a ztráta rodiny ho dohnala k pokusu o sebevraždu v tragikomickém převleku klauna na půdě uhelných dolů. Bylo to tak kruté volání o pomoc. Ta ženská postava, co přišla mezi chlapy, tam ani nemusela být, byť si krutě zahrála s kartami všech hudebníků. Ale to by Ewan McGregor byl zase na ocet:)) (28.01.2009)

"Brassed off", neboli "Odtroubeno žesti", nebo má někdo lepší nápad na překlad?, je filmem, na který jsem se asi nejvíce připravoval: 1. Syna mám v Ostravě, i když ne zrovna u OKD. 2. Seznámil jsem se s příběhem, který se mi zamlouval. 3. Přečetl jsem si (a to rozhodlo především) komentář Slavoje Žižka: "Brassed off se zaměřuje na vztah mezi ‚skutečným‘ politickým bojem horníků proti hrozícímu uzavření šachty a ‚idealizovaným‘ symbolickým výrazem pospolitosti horníků, jejich žesťovou kapelou. Na první pohled se zdá, že jsou oba uvedené aspekty v rozporu, horníkům, kteří jsou zapojeni do boje za ekonomické přežití, se jeví vyjádřený slovy jejich starého kapelníka: „Záleží jen na hudbě!“, jako zbytečné fetišizované lpění na prázdné symbolické formě zbavené své společenské substance. Jakmile však horníci svůj politický boj prohrají, jeví se tento postoj, jejich hraní a účast v soutěži, jako skutečný čin, který potvrzuje věrnost jejich politickému zápasu… a stává se znamením věrnosti obsahu (boje proti uzavření šachty, za další pokračování způsobu jejich života). Pospolitost horníků náleží k tradici, která je odsouzena k zániku – přesto je to právě zde, kde bychom se měli vyhnout pasti, že horníky obviníme z toho, že trvají na starém, zpátečnickém, mužsko-šovinistickém dělnickém způsobu života. Princip pospolitosti, který se zde objevuje, je hoden toho, abychom za něj bojovali, a rozhodně bychom neměli připustit, aby zůstal nepříteli na pospas… Oba činy z filmů Brassed Off a The Full Monty jsou počiny zatracenců – dva způsoby, jak se vypořádat s katastrofickou ztrátou, tj. trvat na prázdné formě jako na věrnosti ztracenému obsahu („Není-li žádná naděje, jsou tu alespoň principy.".... A výsledek? Vše se potvrdilo, navíc mi u anglické dechovky ukápla i nějaká slza (jinak nepláču, při hudbě se ale často zajíkám).... Pozn: Je jedno, zda jde o Darkov, Grimley nebo Duquesne, nebo tisíce dolů, které byly zavřeny krátce či dlouho předtím. Jde o to, jak se s tím kdo vyrovná. Však i Bob Dylan zpíva: "Can't you hear that Duquesne whistle blowing? / Blowing through another no good town /The lights on my native land are glowing /I wonder if they'll know me next time 'round'." (27.04.2017)