Kdyby...
If....
Réžia:
Lindsay AndersonScenár:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrajú:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (viac)Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (122)
Když se podívám na společenskou situaci, tak mi z toho vychází, že i zde je již posledním možným řešením fyzická likvidace těch sígrů, kteří si ze služby lidem udělali službu sobě. Takto tematicky zaměřené filmy by se měly pouštět dnešní mládeži, aby se probudila! Problém dneška je, že jsme všichni nažraní a líní a spokojení a necháváme se ojebávat plíživým, a o to nebezpečnějším, způsobem. Tak jednoznačnou situaci, jako byla ve filmu, lze snad i závidět... ()
Autoři přirovnávají britskou kolej pro mladé chlapce ke kleci, která jim podsouvá zvyky a pravidla jim cizí. Jako by jste spoutali zvíře, kupříkladu tygra (viz.scéna z baru, kdy po sobě vrčící leze vrčící Malcolm McDowell a barmanka), a snažili ho převychovat na poslušnou domácí kočku. Když pak takové zvíře dostane šanci se ze svých pout vymanit, nebo aspoň zardousit svého věznitele, neváhá. Zdálo se mi, že film nijak nezveličuje šikanu, špatné podmínky. I postavy, které by se (zobecním li to)dali označit za záporné, mají své lidské stránky. Ani starší prefekti, dohlížející na své mladší svěřence proto nejsou žádná bezcitná, nelítostná monstra, jen se řídí školními pravidly, a snaží se pozdvihnout věhlas svého ústavu. A právě zkostnatělost systému ve kterém se postavy pohybují je tu předmětem kritiky. Pro Čecha je film zajímavý, protože za kamerou stál Miroslav Ondříček. Chvílemi je to nuda. Příliš se tu nerozvíjí nějaké hlubší vztahy mezi postavami, problémy jsou jen tak lehce nahozené. Závěrečná „válka“ tedy (alespoň pro mě) postrádá nějaký emotivnější náboj. I přesto je to příjemné koukání, bez něhož by asi Kubrick McDowella neobsadil do Mechanického pomeranče. ()
Nevím, co bych dodal. Když si přečtete jakoukoliv recenzi na tento film, dozvíte se o něm všechno. Opravdu to je snímek provokativní, opravdu je to snímek v jistém smyslu revoluční, opravdu vám ukáže, že britský systém školství stál za nic..a opravdu je to vynikající snímek! :) "There's no such thing as a wrong war. Violence and revolution are the only pure acts." ()
Úmornost školního systému tu byla vykreslena dokonale, ale já se s přibývající stopáží čím dál víc nudil. Z nudy mě občas vytrhávaly neuvěřitelný wtf scény, jako kněz uloženej v ředitelově šuplíku (ano čtete dobře) a nebo samozřejmě konec. Důchodkyně se samopalem se mi prostě nikdy neomrzej. Více se mi líbil žánrově příbuzný britský film Scum s Rayem Winstonem v hlavní roli. Vše je tam krutější (však jde taky o polepšovnu a ne o prestižní univerzitu) a není to tak přestřelené. ()
Hmmm, tak po druhém shlédnutí ( na LFŠ ještě nebyla titulkovaná projekce ) musím jít o hvězdičku dolů. Téma a poselství filmu je evidentní a sympatické, ale Kdyby.... je svojí formou na můj vkus příliš odtažitý a chladný. Neustálé profesorské omílání tradicionalistických dogmat brzy začíná lézt krkem, bohužel stejně tak velká okázalá gesta Malcolma McDowella ( ať už ve vystupování, nebo neustálé plky o revoluci ) bez zlidšťujících okamžiků. A jedna láhev vodky na pokoji opravdu nestačí... ()
Galéria (88)
Fotka © Paramount British Pictures
Zaujímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Vedení společnosti Paramount bylo filmem po jeho zhlédnutí zhnuseno, odsoudilo jej a nechtělo jej ani pustit do kin. Jejich stěžejní film Barbarella (1968) se však stal obrovským propadákem a společnost jej potřebovala nahradit jiným. Ač neochotně, vyrukovali se snímkem Kdyby.... K jejich úžasu se film dočkal velkého úspěchu u diváků i kritiků. (Nine)
Reklama