Snehulienka navždy šťastná

Tuhle pohádku jsem jako malá hodně prožívala. Zakletý princ mě děsil tak, že jsem se bála jít na záchod. Naopak zlýho vejra, který o své děsivosti musel neustále přesvědčovat, jsem milovala. A trpaslinky - hlavně malá a rozkošná Bouřilka s neposlušným prstem - byly naprosto adekvátní náhradou za staré trpaslíky. Z Matky Přírody jsem ovšem byla dost zamtená, dneska mě tahle hipísačka baví neuvěřitelně moc. (05.09.2011)

Abych začala od konce. "Jsi připravena žít šťastně až do smrti?" Při téhle princově otázce už jsem chroptěla smíchy. Pohádka mě minula v dětství, takže jsem s množstvím nakoukaných pohádek věděla přesně, kdy se vybouří Bouřilka a Tajemný průvodce pro mě byl od začátku odhalený jak Michelangelův David. U čeho bych se asi jako dítě bála, jsem se ve svém stařeckém cynismu bavila. Když to shrnu - chtěla bych si umět vykouzlit kytky a pak bych chtěla toho báječného netopýra. (29.05.2013)

Jak udělat z klasiky pakárnu snadno a rychle. Ono se od počátku devadesátých let asi nedalo čekat nic jiného. Z "obyčejných" trpasliků se staly trpaslindy, což jsou jejich frikulínské sestřenice s nadpřirozenými schopnostmi (takový animácký x-meni, resp. x-womeny), všechny mi přišly hrozný, mezi nejhoršími nevím jestli vybrat tu, co si plácá bahno do podpaždí, nebo tu, co má hlavu jak cibuli a permanentní cholerické záchvaty. Rozhodně se nedivím, že trpaslíci raději emigrovali do sousedního království, údajně do nového dolu. Nechybí ani outsiderka, o které je od začátku jasné, že se stane klíčovou postavou. Zápornou zesnulou královnu nahradil její bratr, což je takový divný patron vypadající jako klasický bad guy z mušketýrských filmů, umí se měnit v draka a hodně rozčílit. Ale celkově působí nebezpečně asi jako šmoulí Gargamel tzn. neschopný retard stejně jako jeho poskokové. Z nich nejvíc vyčnívají výr a netopýr, vtipná dvojka klasického střihu zbabělej a natvrdlej, nicméně mají být asi tak sympatičtí, že je taktéž od začátku jasné, na jaké straně skončí. Na závěr jsem si nechal postavu, která ztělesňuje to, co se mi na celém tom filmu nelíbí - Matku Přírodu. Človek by řek, že se na tom nedá nic moc zkazit, ale v tom se autoři opravdu předvedli. Chudák Matka žije uprostřed lesa, kde se buhvíjak vzaly kokosové palmy, vypadá jako něco mezi hipísandou a extravagantní pouliční pracovnicí, v obou případech dosti za zenitem. Svůj čas tráví asi převážně tím, že tvoří nepovedená kouzla a léčí si své komplexy na trpaslindách, kterým dala kouzelné schopnosti a pak neunesla to, že jednoduché tvorečky nejsou schopné naplnit její očekávání (ať už byla jakákoliv). Takže suma sumárum se z pokračování stala taková rádoby feministická tlačenka, která se totálně minula účinkem, přestože mužské postavy tam skoro nevystupují. Korunu všemu dává popkulturní pozlátko, kdy se vše zásadní v pohádce vysvětluje písničkou a to ideálně jako rap nebo jiný žánr blízký mládeži, který do pohádky sedí asi jako pěst na oko. Nejlíp z toho vyšel princ, který stráví většinu filmu v zakletí a tajně pomáhá klasicky naivní Sněhurce a jejím trpaslindám vybaveným kouzelnými schopnostmi, aby se vůbec dostali do Království Zla (bu bu bu:) a měli šanci ho zachránit. (12.10.2013)

Film jsem viděl mnohokrát jako dítě, doteď máme někde originál whs. Z mých vzpomínek to bylo velmi hororové. Když jsem se na to koukl teď, mám podobná pocit.:) Je to zajímavý námět, a byl by z toho i super scifi horor. Prostě to vypovídá skutečnost, že to že vyhrajete jednu bitvu, neznamená že máte válku v kapse, a v životě není žádné jsou jen šťastní navěky. Sněhurka a princ si to tady museli ještě hodně zasloužit. No Kníže a drak jsou opravdu hororový, sněhurka jemná a princ správnák, navíc je tam milion vychytávek, za největší bych označil výra kuřáka, který chce být pořád zlý, a je s ním fakt švanda. Nemůžu to hodnotit objektivně, ale z mnoha pohledů je to zajímavý počin, aneb jak to teda bylo dál....? (27.04.2014)

Naposledy jsem to viděl asi v pěti letech. Teď, po déle jak patnácti rocích jsem měl možnost díky TyTrubce připomenout si dětství a zjistit, že od mých nejlepších vzpomínek se za ta léta vůbec nic nezměnilo. Tenhle film navždy zůstane v mé paměti pod položkou "krásné nezapomenutelné". Kvalitativně na úrovni těch lepších pohádek, nelze film jinak než doporučit. (09.12.2009)