Identita - příběh českého grafického designu

Výjimečný seriál, ojedinělý svým obsahem a vizuální stránkou. Souhlasím, že grafický design je služba. Má člověku pomáhat, kultivovat ho, učit ho vnímat své okolí a také určovat jeho místo v kontextu veřejného prostoru, ukotvovat ho v prostoru a čase, ukázat mu důvtip i vtip...  Ano, je potřeba tyhle funkce (nejen grafického designu, ale estetiky časoprostoru vůbec) lidem vštěpovat. Pane Skalický, pane Najbrte a všichni ostatní, děkuji. Těším se na další díly. (11.01.2024)

Opět děkuji za nápad vytvořit dokument ke grafickému designu. A moc chválím pány Fišárka a Cimbálka. Od té doby, co na nejmenovaném televizním kanále běhá jejich C, O a L se ptám, který machr tohle vymyslel? Už to vím. A ta grafika kanálu film+ je taky k sežrání! (18.01.2024)

Opět velmi zajímavé. To srovnání ústavy od vzniku Československa až po tu současnou vybízí k otázce, zdali by někdo uměl dnes ručně v kvalitě té první ústavy vůbec takto reprezentativní dokument napsat. A jestli ano, má to udělat a má být za to královsky zaplacen. (29.01.2024)

Průvodce Aleši a scénáristo Petře, tenhle díl jste neuhlídali. Prezentujete výstupy protichůdné, některé podložené pouhým názorem, předpokladem, že to tak je a že se to musí změnit. Začnu od začátku. Písmo Comenia Script prezentujete jako písmo jednodušší, podobné tomu tištěnému, a tedy pro malé žáčky snadnějšímu. Slečna Dočekalová není pedagog, ale vychází z názoru (nevím, kde k němu přišla), že dítě má novým písmem snadnější cestu utvořit si svůj vlastní rukopis. Ona si opravdu myslí, že žáci na 1. stupni píší všichni stejně? Jakmile se naučí psát, už v druhé a třetí třídě se začnou v psaném projevu odlišovat a učitel jim v tom nebrání. Comenia Script bere dětem možnost volby. Ony se mnohé k té podobě tiskacího písma (poté, co se naučí vázaně psát) dopracují, mnohé ne, ale tu volbu dnes mají, neberme jim ji. Z Comenia Script se k vázanému písmu nedostanou, nenaučí se ho. Tradiční vázané písmo je přitom stejně krásné jako jakákoli jiná vázaná latinka v jiných zemích. Já miluju vázané písmo, ale píšu i tiskacím, a věřte, že s oběma díky škole umím naložit velmi kreativně. Další výtku mám k tomu, že jste dali prostor k negaci hudby, oblečení a nevím čeho ještě jen proto, že je to desítky let staré. Byl tedy tento díl věnován negaci nebo boření kulturních segmentů vytvořených v dobách minulých? Určitě ne. Protože v druhé půli už zase odkazujete na bohatou tradici knih pro děti, na ilustrátorku Kvěchovou a Josefa Ladu, u něhož slyšíme slovo fenomén. Tak co si z toho mám vzít? Jiný rozpor: V úvodu dílu je kritizována učebnice s obálkou, na níž je koláž z obrázků architektury a přírody. Proč by měla právě tahle obálka působit chaoticky, když v posledních pár minutách je představena kniha architekta Okamury, kde je na obálce vyzdvižena koláž utvořena stejným způsobem? Aleši a Petře, když zrovna nejím, mám v ruce pero nebo štětec, tak jsem se na tenhle díl moc těšila... Ale nedopadlo to. (03.02.2024)

Po minulém zklamání dnes navyšuji na 4*, ačkoli se dnes písmo topilo v mnoha rybnících. Tematicky se v tomto díle prostě semlelo leccos. Výborný úvod s ukázkami vizuálního ani ne tak odpadu jako spíš hororu a výborný Váchal. (08.02.2024)

Seriál mě hned od začátku nadchnul. Zaplnil díru v umělecky zaměřených dokumentech. Od 5* na začátku ale postupně snižuji. Jako by autor vařil čaj pořád ze stejného čajového sáčku. Poprvé a podruhé je čaj dobrý, ale pak už slábne, tak jen podle barvy usuzujete, že v tom hrnku může být čaj. 6. díl začíná bankovkami. Česká platidla jsou krásná, a tak se divák nabudí. Aha, díl o bankovkách, no to bude paráda! Ale záhy už se řeší ručně psaná menu na restauračních tabulích, obaly zboží a pak zase knihy, které už jsme ale nejméně 2x v seriálu viděli. Každodennost není roztěkanost. Každodennost vnímám jako ukotvení v předvídatelnosti, v opakujících se činnostech, které plynou tak přirozeně, až se zautomatizují. V případě tohoto dílu by mohly být doprovázeny třeba těmi bankovkami, stravenkami, platebními kartami, kartami obchodních řetězců včetně log těchto řetězců.... Prostě ukázky grafické úrovně produktů, jichž se dennodenně dotýkám a dennodenně je podvědomě zaznamenávám, když si vyběhnu koupit rohlík. Mám z dílu pocit absence jasného záměru. (15.02.2024)