No One Heard the Scream
No One Heard the Scream
No One Heard the Scream
Réžia:
Eloy de la IglesiaKamera:
Francisco FraileHudba:
Fernando García MorcilloHrajú:
Vicente Parra, Antonio Casas, Carmen Sevilla, Goyo Lebrero, María Asquerino, Ramón Lillo, Tony IsbertObsahy(1)
Prvotřídní prostitutka je svědkem toho, jak se její nový soused snaží zbavit těla své ženy. Dotyčný soused ji pak nutí, aby mu pomohla zbavit se těla, a tak vznikne neočekávaný vztah. (JasonCZ)
Recenzie (5)
Iglesiovo "Nadie oyó gritar" je často označováno za režisérův majstrštyk, já bych v tomto případě šetřil takovou chválou, ale celkem bez problému bych ho označil za velmi kvalitní inteligentní kriminální psychologický thriller s menšími prvky hororu. Ro '73 byl pro režiséra Iglesiase vůbec plodný, a stal se bez debat jeho nejspěšnějším rokem vůbec, natočil v něm patrně tři své nejlepší filmy, které spadají do jakési jeho osobní trilogie, byly to filmy "Cannibal Man", známý "Nasties" gore-horor film a vykrádačku (nebo spíše jakousi osobní verzi) světové klasiky "A, Clockwork Orange", "Murder in a Blue World". Herci Carmen Sevilla a Vincete Parra v nezapomenutelném představení, oba dva byli dvorními a oblíbenými herci režiséra Iglesiase, krásná Sevilla si zahrála už ve filmu "Glass Ceiling" z roku "71, a Parra ztvárnil nezapomenutelnou roli chladnokrevného vraha v "La Semana del asesino" z roku '73. "Nadie oyó gritar" je zajímavý thriller s velmi dobrým ale zase nikterak novátorským scénářem, snímek je v mnoha svých částech a cestách, podobný tomu, co se točilo tou dobou v Itáliii, není zde nouze o různá překvapení a zvraty, divákovi se dostává patřičně vysokého napětí, a za zmínku stojí i vynikající závěrečná zápletka, obsazené je skvělé, atmosféra, kamera a hudba rovněž. Nej scény (výtahová šachta a zabalení mrtvého zkrvaveného těla, mrtvé tělo v kufru auta, drcené pod sílou kufru opakovaně při zavírání kapoty, to vše za dohledu policie, nebo divoká sekvence na jezeře-krásné to prostředí mimochodem, dke bych se strašně rád vykoupal). Maximální spokojenost, tenhle španělský zapomenutý klenot, musím konstatovat že Iglesia měl skutečně talent. ()
S režisérem Iglesiem jsem se již setkal u rok staršího Cannibal mana, který se mě velmi líbil. Podobně je to i u tohoto filmu "Nikdo neslyšel výkřik". Žánr je trochu jinde, avšak styl natáčení je stále na kvalitativní úrovni. Kamerové rošády jsou opět úžasné, herecké výkony taktéž. Hlavní dvojice, která se snaží zbavit mrtvoly zahráli Vicente Parra, známý právě z Cannibal mana a Carmen Sevilla, která mě neskutečně připomínala Helenu Vondráčkovou za mlada! Škoda, že se bála obnažit :). Stylově by snímek pasoval do kategorie gialla, zápletka a rozuzlení je "žlutá" klasika. Hudba jela opět na plné pecky a nádhernej vizuál zážitek jen umocňoval. Není nouze o překvapivé zvraty v průběhu děje a musím uznat, že i Španělé uměli točit v sedmdesátých létech bezvadný bijáky. ()
Reziser Eloy de la Iglesia a jeho snaha natocit horor. Ostalo len pri snahe, film je v uplnom zabudnuti, pozeram ze nielen filmovym mainstreamom ale i ludmi co vymenili vatovo plane filmovo teoreticke kokoti plky za filmovu prax : 50 % ()
O žiadny horor sa nejedná. A aj na triler je tu relatívne málo napätia. Pritom úvod s vraždou a vydieraním susedky ma celkom navnadil. Ďalší dej však s nezaujímavými hercami skĺzava do menšej či väčšej nudy (chata pri jazere, nočný klub, nevierohodná romantika). Záverečný zvrat je preto vítaným oživením, na viac ako len na číry priemer to však nestačí. ()
Solidní film s dobrými hereckými výkony i zvratem na konci. Byl to jen její sen?.(max.70%) ()