연애소설
Lover's Concerto
Réžia:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(viac)Recenzie (104)
Len do toho, len do toho, dve loptičky za dolár. Zhodte plechovky a vyhrajte cenu! Nalákal vás tento začiatok? Tak to je super. Toto vo filme vôbec nebolo, ale chcel som dajako zaujať vašu pozornosť. "Môžeme ostať kamarátmi?" Vymenme si mená, takto budeme na seba stále myslieť aj ked spolu nebudeme. Nepi. Si strašný. Už ťa nemáme radi. Závidel som mu .... ale všetky emócie ktoré vo filme prežíval, som prežíval sním. Opäť raz smekám ... ()
Bez umírání není romantika. V Koreji. Jižní. Ačkoli mě to většinou dost štve, zde nejobvyklejší korejské klišé fungovalo. Posledních dvacet minut. Třikrát žel, první hodinu dvacet pět se především připravovala půda pro hezké vyústění. Což jsem takřka nevydržel a skoro vypnul, přes mé oblíbené herce. Jsem si skoro jist, že napodruhé, se znalostí konce, by se mi koukalo na začátek mnohem lépe. Nevím, možná to svědčí něco o mně jako neschopném divákovi. Ale já tu jsem jen jako pasivní element: Spíš je na vině ten, kdo mě měl zaujmout, tedy režisér. Subjektivně hodně selhal. ()
Tenhle film mi připomněl dialog z jiného korejského klenotu /schválně, kdo z vás pozná? :-)/...."To není melodrama. To je akční film....Ty filmům nerozumíš. Korejci mají rádi melodramata....Proč?...." Yeonae soseol na mě působil možná až moc sentimentálně a melodramaticky, ale nic to nemění na silném filmovém prožitku. ()
Svojej šance sa teba chytiť a nepremeškať ju. Ji-hwan sa jej síce chytil hneď v úvode, ale v závere to už nedotiahol, preto toho aj ľutuje čomu zodpovedá aj slabší záver, no tu si zas na svoje príde najmä citlivejšie povahy. Je treba žiť naplno, ako by povedal John Keating z Spoločenstva mŕtvych básnikov: "Carpe diem!" ()
Verdikt: Neco na tech asijskych, potazmo jihokorejskych filmech je...jinak jak uz pise Adrian: Ako opísať vierohodne lásku slovami? Ako sa dá chytiť vietor do rúk? Nedá sa. Rovnako ako sa nedá slovami presne opísať zážitok zo sledovania tohto filmu. Niečo tak krehké, smutné, ale zároveň krásne a preplnené citmi sa len tak ľahko nevidí...ja bych doplnil, ze kdyz uz se to vidi, tak prave ve filmech z asijskeho kontinentu. A budme za to radi. ()
Reklama