Zachránce
Spasatěl
Obsahy(1)
Na festivalu v Benátkách oceněné čechovovsky laděné lyrické vyprávění o rodících se a zanikajících citových vztazích, jehož hrdiny jsou nedávní abiturienti a jejich profesor. Úvaha o významu lásky a přátelství pro zrání lidské osobnosti. Hrdinové melodramatu, zasazeného do městečka na březích rozlehlých jezer, procházejí během několika dnů emocionálně náročnými situacemi. Vilja, vypravěč celého příběhu, má odejít na vojnu. Studentka medicíny Asja je nešťastná v manželství s krejčím a oporu hledá u učitele literatury Larikova, s kterým ji pojí nevinný, ale pro ni intenzivní zážitek ze školní brigády. Také u vedlejších postav se dostavují citové výkyvy, jež ukončí až Viljovo nalodění se mezi ostatní brance a odplutí na širý horizont. Nostalgicky laděné vyprávění o střetávání ideálů a reality umocňuje impresionistická kamera Pavla Lebeševa a hudba Solovjovova oblíbeného skladatele Isaaka Švarce. (NFA)
(viac)Recenzie (1)
Překrásná kamera! Bezchybná sovětská filmařina co se týče vizuálu (v závěru se v odrazu skla chaty překvapivě mihne kameraman). Už poněkolikáté ale u Solovjova registruju plochost figur a motivací. Jede na efekt a jede žánrově. Když to srovnám s dobovou sovětskou produkcí, připomíná to nejvíc asi limonádky Michalkova anebo Končalovského. A opět je mi tu mezi vizuální poesií podsouvaná vojácká propaganda. Asi museli. Melodrama jako žánr je v obsahu dobře pojmenované, ale prostě chybí ponor (anebo nadhled). Zbývá nazdobené schéma: lidi se míjejí a Drubič brečí. Schluss. U Čechova nedýchám napětím, tady jsem odkrajoval scény. Švarcova hudba je založená na makaronismech: ruský městský folklór střihnutý židovskou nostalgií. ()
Galéria (4)
Fotka © Mosfilm
