Revízori

Brilantně natočený snímek o boji člověka se svým strachem a o jeho postupném vnitřním přerodu. Antal hrdinu situuje do uzavřených prostor metra, kde ho ve vizuálním stylu, jenž mi připomínal Bekmambetovu Noční hlídku, nechá pracovat jako revizora po boku mnohdy neuvěřitelně vyšinutých jedinců ve stylu kolegy, který když se pořádně rozčílí, tak upadne do spánku a nic si z toho pak nevybavuje. Jedná se zde o otevřené dílo, které nechává divákovi naprostou svobodu pro rozšifrování filmu a jeho významu a tak si každý ve výsledku na film aplikuje své znalosti a životní zážitky a v jejich rámci si film vyloží. (17.03.2008)

Zaráží mě, že zde ve výčtu žánrů filmu Kontroll nevidím položku drama. Revizoři mě nejprve oslovili pečlivě vykresleným světem podzemky. Byť jde z části o fikci, vše je podáno s naprostou přirozeností a samozřejmostí. Poté, co jsem se zabydlel v těsné blízkosti maďarského krtka, na mě dýchl závan lidského dramatu, konkrétně téma uzavřenosti před vnějším světem. Špetka thrilleru neublížila, k akčnějším pasážím hraje výtečně vybraný soundtrack, k těm klidnějším tesknoucí trubka. Proč takový svěží a neotřelý film nedokážeme natočit MY?? (12.01.2007)

Mezi jinými festivalovými filmy je to jistě osvěžující a asi bych to hodnotil jinak. Takhle samostatně s tím mám celou řadu problémů. Asi se mi dostalo i něco jiného, než jsem čekal, což ale nutně nevadí. Je to kotlík plný žánrů, každý z nich je natočen vlastně svým způsobem dobře, každému z nich toho hodně chybí. Dohromady mi to moc nefunguje. Pokud bych bral film jako sociologickou studii mezi revizory a obyčejným lidem, selhávají Revizoři na nerealistickém chování všech zúčastněných dovedeném ad absurdum a absolutní nemožnosti se byť s jedinou postavou nějakým způsobem ztotožnit. Ne tak, abych si řekl "jo, ten je jako já", ale abych vůbec mohl uvěřit, že takový člověk může existovat. Naopak jako surrealismus je to zasazené zas do příliš důvěrně známého a realistického prostředí a když už se něco objeví, jsou to jen laciné prvky typu sov a je to tam jaksi navíc. Není to tam vloženo zajímavě ani vizuálně, ani zvukově. Pokud mám brát film jako mystérium, je to příliš jednoduché a přímočaré. Prostě záhadný týpek, co strká lidi do metra. Nic není vysvětleno, film se až do konce nedostane s tou postavou nikam dál, než byl na samém začátku. A zejména se tento snímek ani nesnaží o to, aby mi to trochu vrtalo hlavou. Jako akční film...samotné scény jsou ok, ale chybí mi tam trochu větší motivace. Perou a honí se zbytečně snadno, motivace postav na mě ani náhodou nepřešla, na postavách mi nezáleží. Reakce postav na cokoliv jsou neadekvátní situaci. Jakožto temný thriller/horor - trochu na mě dýchla atmosféra na začátku filmu, škoda, že to bylo těsně poté, co k nám promlouvá ředitel budapešťského metra, takže je to trochu zabité. Komedie - pár úsměvných momentů se našlo. Od totohle žánru jsem si před sledováním sliboval nejvíc, takže i když to někdy bylo celkem fajn, je zároveň tím největším zklamáním. Romantický film - "femme fatale" z počátku zajímavá, pak již ztratila v mých očích své kouzlo. Revizoři tak mohou zaujmout zejména ve své nejvíce neuchopitelné rovině, a sice filosofie a metafora. V té jediné dokáží naplno bodovat, a i ta je asi nejvíce subjektivní. V téhle rovině jako jediné nevadí všechny ty mé předchozí výtky a každý si v tom může najít něco svého. Bohužel já jsem hlava dubová, mě ty myšlenky zas tak neoslovily, případně jsem nedosáhl na nějakou zajímavější rovinu. (24.12.2015)

Nevídaný mix thrilleru, horroru a komedie. Prostor metra představuje jinou realitu, velmi odlišnou k té „tradiční“ realitě nad eskalátory. Metro jako místo, kde se dějí věci nezávislé na naší obvyklé zkušenosti seshora, tematizoval ve své knize Nebe pod Berlínem Jaromír Rudiš (jen malý tip na pandán k Revizorům). Revizoři nabízejí (prostřednictvím hlavního hrdiny) pohled pouze „zdola“ – obranné mechanismy společenského systému, morálky a psychiky přestávájí fungovat, destruktivní a konstruktivní síly se utkávají o nadvládu nad celým magicko-realistickým prostorem (09.01.2006)

Zajímavá podívaná, které zůstává někde na půli cesty a váhá mezi formou a obsahem. Zcela jasná metafora pekla, ze kterého vás může vyvést jedině anděl, je podána srozumitelně a stylově. Škoda jen, že se příběh chvílemi rozpadá na epizodní estrády a pitvořící herci trochu nestíhají. Typičtí lůzři sice žijí přímo ve sračkách, ale ví že existuje ještě posranější práce a tak se snaží prostě zůstat s těmi svými. Sociálně společenská nota snímku je kupodivu silnější více než bych čekal a pro mě osobně zcela převálcovala všechno ostatní. Nesrovnávejte to prosím s Lynchem a věřte, že největším zločinem ďábla je, že o sobě prohlašuje že není. (14.03.2005)