Goro, biely pes

Nechci být sentimentální, ale tohle byl seriál mého dětství (ostatně, asi jako ostatních kdo jej hodnotili) a u každého dílu jsem věrně seděla a brečela. Dodnes si pamatuju tu úvodní melodii, už u ní jsem bulila - jaksi do zásoby. A taky mám v paměti hlášku "zmatený jak Goro před Tokiem", v té době hláška dost frekventovaná. Jo, a každý chtěl mít doma neslyšitelnou píšťalku, a nakonec jí doma měl skutečně kdekdo - jak ten, co k ní měl i psa, tak ti bez hafanů. Co si pamatuju, byla oběma skupinám tak říkajíc k houvnu, i když je možné, že skupina první měla kromě píšťalky i hluché psy… Je to zhruba dvacet let zpátky, co jsem seriál viděla, a z dnešního pohledu bych ho nejspíš hodnotila jinak, přesto, i když je to neobjektivní a nefér, ale už kvůli těm vzpomínkám prostě musím dát za čtyři****. (05.04.2011)

Prostě tomuhle musím dát pět. Jako dítě jsem to naprosto "žrala" a musím říct, že to nevyznívá špatně ani dnes, když jsem dospělá. Zkoukla jsem celé znova ...Dobrá zápletka, postavy i hudba ...Perličkou je, že v Japonsku dnes ten seriál nikdo nezná. Jediné, co mne na tom excelentně vadí, je dabing Jitky Molavcové .-) (29.01.2017)

Tento seriál navazuje na o rok starší stejnojmenný film. Na rozdíl od něj ho však neznají ani Japonci ani IMDb a zdá se, že navždy zůstane legendou pouze pro jistou generaci československých diváků. Když jsem se nedávno dostal znovu k celému seriálu (TADY), trochu jsem váhal s jeho zhlédnutím, protože jsem ho naposledy viděl očima malého kluka. Dojímavý příběh, osudově smutné oči Japonců, cituplný voice-over komentující Gorovy osudy, nejemotivnější hudební melodie mého dětství a probrečený snad každý díl seriálu, vytvořily tehdy nesmazatelný filmový zážitek. A ten tady také hodnotím. No, po těch letech musím konstatovat, že ta naivita je opravdu veliká, původně děsivý souboj s medvědem je spíš k pousmání, celé je to hodně natahované a ta Molavcová, ježišmarjá.... Navzdory tomu je to stále jakž-takž koukatelná záležitost a třeba samotný Goro hraje moc fajn. Když jsem ale snad po 20 letech znovu viděl úvodní znělku, emocím a nostalgické slze jsem se neubránil. (03.02.2006)

V 80. letech jsme si z Gora dělali legraci. "Je to bílý a nechytíš to. - Goro, bílý pes." Ten vtip mě urážel, protože jsem jako správný peskař samozřejmě fandil Gorovi a obdivoval jsem, jak je dokonale vycvičený.____________ 13.8.2011 - po opětovném zhlédnutí snižuji na podprůměr. Dětský divák vnímá souboj dobra a zla a bezkonkurenčního Gora, ovšem z pohledu dospěláka vidím jen množství spletitých situací, do kterých se Gora vinou slabého scénáře dostává, ale pokžaždé vyvázne. Nelogicky se objevuje při cestě za Reiko na místech, kde je zrobna banda mafiánů, přípoadně inspektor. To, jak dokáže unikat střelcům, je až úsměvné... Víc patos než dobrodružství. Kladem je občas komentář vysvětlující psí zvyky, občas pohledy na japonskou krajinu. A povedla se ústřední písnička. (25.07.2008)

Pět hvězdiček za vzpomínky na tu nejkrásnější část dětství, za neskutečně nostalgickou ódu na lidsko-psí přátelství, za píšťalku, na kterou jsem si po letech vzpoměl až teď při pročítání commentů na ČSFD a okamžitě se mi vybavilo jaký hit byla tehdy na dětských táborech ... zkrátka za to že tu Goro byl v pravou chvíli a kdo by po mě chtěl objektivní hodnocení filmařské kvality seriálu, pro toho mám pouze lehký úder špičkou boty do rozkroku. Né všechny filmové prožitky se dají zaškatulkovat. (30.06.2009)