Goro, biely pes

Goro, bílý pes aneb jak potýrat malého diváka:-). Kolikrát já si říkal, tak kdy ho už konečně Reiko najde respektive kdy ten Goro přiběhne...Horší než čekání na Lassie:-) Ovšem ta píšťalka, to bylo něco... A taky jsme měli díky tomuto seriálu jedno úsloví: Zmatený, jak Goro před Tokyem:-) Každopádně vidět bych to znovu nechtěl... (21.02.2012)

I když jsem tento seriál na začátku 90. let v TV sledoval a asi před deseti lety znovu shlédl, mimo nostalgie to ve mně nevyvolalo žádné hlubší pocity a od té doby jsem neměl potřebu se na Gora znovu mrknout. Celé to na mě působí jako prvoplánové citové vydírání a navíc se to strašně vleče. Možná by bohatě stačila stopáž celovečerního filmu a bylo by to daleko únosnější. Tak či tak, filmy a seriály, v nichž je hlavním hrdinou pes či jiné zvíře mě nikdy moc nebraly. Objektivně je to spíš na lepší 2 *, ale vzhledem k tomu, že tento seriál přece jen patří již mezi ty diskriminované a zřejmě už asi nikdy v televizi nepoběží, zaokrouhlím to na 3 *. 50% (20.12.2015)

Člověk vzpomíná na Gora a cítí takovou nostalgii, že by mu hned dal plný počet... Jenže copak je seriál automaticky dobrý jenom proto, že se vysílal, když byl člověk malé děcko a na tu dobu teď rád vzpomíná? Fakt je ten, že jsem ho neměl rád. Tenkrát se ve Veze (nebo kde) hlasovalo, který seriál bude příště a pokaždé to vyhrávaly holčičí dojáky jako Goro nebo Laura, tulení mládě (btw. jaktože není na csfd?) a mě to vždycky tak sralo, protože akorát zabíraly místo pořádným seriálům, jaké chce takový sedmiletý parchant opravdu vidět... Dobře, nebudu tomu čoklíkovi křivdit, dívat se na to dalo. Ale co dál? Tehdy mě nenadchl, dneska bych ho už asi nezvládl, takže co jako s tím? (22.06.2008)

Vzhľadom k tomu,že tento seriál sme všetci pred tridsiatimi rokmi žrali,tak ho tak aj hodnotím.Dnes samozrejme na to pozeráme inými očami a miestami mi niektoré scény prídu smiešne,ale hodnotím to aj tak na5*.Svojho času sme sedeli zo zatajeným dychom pred TV a nevedeli sme sa dočkať ďalšieho dielu a dnes som sa k nemu vrátila a pozrela so si to na dva razy.Dojímavý a pekný seriál. (15.07.2013)

Yesterday is gone, povie si trinásťročná sirota po úmrtí posledného rodiča a vydá sa na dušespytný a psohľadný trek cez pol Japonska. Na svojom keruakovskom putovaní poznáva vlasť, zažije niekoľko únosov, združí sa s trestancom na úteku a pravidelne míňa svojho štvornožca. Ten sa tiež nenudí, popri hľadaní svojej panej ľavou zadnou zabraňuje znásilneniu, kľučkuje medzi guľkami gangstrov, stáva sa vedúcim zdivočelej svorky, spríjemní posledné chvíle umierajúcej a obmäkčí srdce ľútostivého škuľavého šarhu. Pomedzi to sa skorumpovanému systému vzdorujúci detektív snaží prísť pravde na koreň, politickí mafiáni kujú pikle a neprávom obvinený utečenec zbesilo pobehuje po lesoch a morskom pobreží. Po pozretí všetkých častí sa mi na myseľ tlačia dve otázky: 1. ako je možné, že sa nezletilá dievčina bez problémov dlhodobo vyhýba školskej dochádzke a po návrate si sama bačuje v dome uprostred Tokia? 2. prečo má väčšina členov japonského organizovaného zločinu takú zlú mušku? Napriek všetkým technickým a logickým výhradám ma toto dielo chytilo za srdce a pri srdceryvných citovo vydieračských scénach podfarbených ústrednou piesňou mi miestami vlhli oči. (10.01.2022)