Obsahy(1)
Liminální prostory opuštěných kanceláří a přilehlých chodeb nahlížíme očima toho, který je v nich doma – robotického vysavače. Jeho bloudění, přerušované detailními zobrazeními materiálů či digitálních povrchů, dává příležitost k hraniční empatii s čímsi, co, podobně jako my, hledá cestu ven. Elektronická hudba prostoupená křehkým zpěvem Václava Pelouška zatím objímá sektorový nábytek v téměř vykupitelském gestu. (MFDF Ji.hlava)
(viac)Galéria (2)
Fotka © Franz Milec
Fotka © Franz Milec