Zajatec 2. avenue

Když se to tak vezme, všichni jsme zajatci: Ekonomického systému a životního stylu - tím pádem i své ulice, svého bytu nebo domu ... a v lepším případě i své profese, svého povolání - prakticky vzato jakékoli činnosti, ze které nám plyne příjem, umožňující pokrytí výloh spojených s naším zajetím. Neboť jsme zhýčkaní civilizací a ocitnout se svobodně pod mostem je přece jenom poněkud nepohodlné. Snímek rozehrává spoustu scének, na jejichž podstatě není vůbec nic veselého, nicméně jejich nahořklý, ironický a místy mírně cynický humor je neodolatelný. Jen občas u mě převládl pocit, že některé z nich zůstaly nedokončené. Slabší 4* ... P.S.: Drobná rolička Sylvestra Stalloneho mě převelice potěšila. (02.11.2011)

Pokud komedie, tak hodně hořká, v jedné fázi, kdy si Mela koupí lopatu, až s prvky dramatu, Vážně, v té chvíli jsem se nesmál, spíš jsem přemýšlel, jestli to celé neskončí jako sociální drama. Lemmon i Bancroftová jako obvykle výteční a ve svém bytu s malou teráskou na rohu 88 street a 2 avenue se s životem rvou, i přes nepřízen osudu. Mám z nich dobrý pocit. (31.01.2017)

Jediné, co bylo na tom filmu alespoň trochu vtipné byly ty krátké dada úryvky z rozhlasového zpravodajství a i ty by třeba na takovém The Onion patřily k slabším kouskům. Film se tak vyznačuje hlavně pitvořícími se herci v hlavních rolích, vykonstruovaným scénářem a "humorem" který pravděpodobně hodně rychle zastaral (pokud byl kdy vůbec k smíchu). (14.02.2015)

Nadčasová komedie s nadčasovým tématem, nám v současnosti bližší o to, co právě zažíváme, ne každý se však dokážeme zbláznit s takovou dávkou humoru, ironie a sarkasmu, jako Jack Lemmon, ne každá žena má se svým nešťastným partnerem tak hluboký pohár trpělivosti, jako Anne Bancroftová, ovšem my všichni jsme zajatci mnohem horších štací, než je 2.avenue - přesto, nebo právě proto, si i dnes lze film užít s hořko-sladkou příchutí a zachovat si optimistický nadhled. (01.11.2011)

Dokonalá sonda do života "úspěšného amerického" páru ve středních letech v čele s vynikajícím J. Lemmonem a možná ještě lepší A. Bancroft. Ač většinu filmu sami, dokázali pouze svými manželskými dialogy celý film rozsvítit, i když ke konci to nebyla zase nějaká velká životní legrace. A navíc-když jsem slyšel dabing vytvořený za hlubokého komunismu paní Galatíkovou a majorem Zemanem (Brabcem), bylo mi líto,kam jsme v tomhle oboru za ta léta došli. (24.11.2011)