Podivný pár

Je to o hercoch, celkový dojem zastal tak niekde na pol ceste - ani poriadna komédia, ani dráma, no treba uznať, že scenár bol výborne napísaný. Tie jednotlivé dialógy síce moc nepobavili, no počúvali sa výborne. Taká guľometná paľba, ktorá na konci trocha unaví. Lepší priemer. 65/100 (08.07.2019)

S Podivným párem se to má podobně jako s filmem (ne seriálem!) MASH. Je kultovní, podle skvělé předlohy, ale velkému podílu své popularity vděčí úspěšnšjšímu seriálu, který vznikl podle filmu. Každopádně bez tohoto filmu by to nikdy nevzniklo a můžeme být rádi, že když ne seriál, tak aspoň film se k nám dostal. Je totiž naprosto skvělý. Tak například scéna, když Felix volá Oscarovi, aby nejedl párky... Neil Simon hru prý napsal podle zkušeností, když bydlel se svým bratrem, rovněž dramatikem, Dannym. V roce 1998 se Simon, Lemmon a Matthau rozhodli staré postavy oprášit ve Správné dvojce a nedopadlo to vůbec špatně. Ale na první díl to stejně nemá. U nás se v Podivném páru na jevišti objevili i Vlastimil Brodský s Josefem Bláhou. (19.05.2007)

Podivný je pro mě spíše velký úspěch průměrného filmu. Nevadí mi, že jde o nízkorozpočtový snímek dle divadelní hry, ale jestli by to v takhle mdlém tempu probíhalo i na jevišti, asi by nejeden divák v hledišti usnul nudou. Uznávám, že sitcom nikdy nebyl mým oblíbeným (sub)žánrem a přiznávám, že ze stejnojmenného seriálového počinu z let 1970-75 jsem nic neviděl, ale jestli by jednotlivé epizody seriálu působily tak vyčpěle jako půlka "epizod" v tomto filmu, asi by se z Podivného páru nestal v Americe takový kult, který samo sebou udělal legendární záležitost i z tohoto předchozího filmu. Ty epizodky, u kterých bych se býval bavil, tvořily slabší polovinu, zejména v první polovině pro mě převládala nudná vata a rutina. Z příběhu o společném bydlení dvou mužů s naprosto odlišným přístupem k pořádku a ke světu jsem čekal jaksi víc, než sérii více či méně otravných hádek, podivných dialogů a k tomu rámování nekonečnými karetními dejchánky a námětem pokusu o sebevraždu, který v zdejším podání pro mě vyzníval spíše trapně, než silně či dokonce vtipně... Z hlavní dvojice měl zejména Jack Lemmon pár opravdu světlých chvilek a pak epizodka s dvojitým randem v bytě patří k vyvedeným (a naštěstí výrazným) momentem celého filmu. Slabší dvě hvězdičky tedy zaokruhluji nahoru díky hercům a přihazuji třetí za nezapomenutelné osvěžení v podobě návštěvy Cecile a Gwendolíny. 55% (20.10.2020)

Scénarista Neil Simon mi zde nadobro potvrdil svůj neskonalý talent na komediální bytové konverzačky. Podivný pár je perfektně vystavená pecka. Už úvod s Jackem Lemmonem bloudícím městem a jeho pokusy o sebevraždu a neústalými bolestmi je skvělý. Následuje neméně dobrá pasáž s večerní hrou karet, kde se skupina přitel snaží vymluvit Lemmonovi (Felixovovi) sebevaždu. A pak to příjde. Opuštěný Felix se nastěhuje k Oscarovi (Mattthsu) a střet jejich povah na sebe nenechává dlouho čekat. Vychozí motiv uťápnutý hypochondr vs. bohém je naprosto k sežrání. Humor je založený převážně na kontrastu hlavní dvojice a jejich bytových hádek ale funguje to dokonale. Oba herci jsou fajn ale při vší úctě k Walterovi Matthauovi králem snímku je pro mě Jack Lemmmon. Sice jsem bordelář ale s jeho postavou jsem i přesto jaksi souznil a zároveň mi jeho chování způsobilo několik solidních výtlemů smíchu. Vrcholem filmu je asi skutečně návštěva dvou dam ,,holoubátek´´. Jinak se ale Podivný pár nedá vnímat jen jako čistá prvoplánová sranda. Mezi velkým počtem podivných dialogů se možná skýtá i jakási smutnější či tragikomická vrstva, o tom jak si hlavní duo vlastně leze na nervy ale nedokáže se od sebe odtrhnout a kompenzuje si tak své nezdařilé manželské vztahy.....ale bla, bla, bla, to teď neřešme. Ta legrace zde jinak určitě převládá a pár vážnějších prvků ji určitě neuškodí. Precizní záležitost po všech směrech, kde se mi samozřejmě líbil i krásný duch doby, který na mě z filmu dýchl. Tohle je prostě nádhera. Pro podobné americké retro komedie se učím mít vážně slabost a byla to krásná éra. (15.08.2020)

Když muž trpí uklízecí mánií a své dny tráví dočista do-čista, není divu, že mu posléze zbude jen azyl u flegmatického přítele Walthera Matthaua. Jenže jakmile sáhnete starému mládenci na jeho svatý bordel, vznikne buď variace na staromódní vyvražďovačku, nebo komediální zabijačka. Podivný pár trpí všemi neduhy adaptací, ale coby film je samostojný, snad proto, že tohlo skoro-manželství mezi dvěma heterosexuály vibruje s každou další narážkou a hereckými smeči, esy a prohozy. Divák si od tohohle tenisu užene maximálně zánět bránice:) (30.09.2008)