Rituál

Tak isto som sa k tomuto dostal cez remake s Cageom. A najprv som nechápal, prečo ho každý, kto videl originál, tak zhadzuje a teraz som pochopil. Oproti remakeu je to jednoduché, neprekomplikované a zároveň s úžasnou myšlienkou a záverom, ktorý som vďaka novšej verzii poznal, no aj tak ma držal na ihlách. Vadili mi však vsadené rituálne obradové pesničky, ktorých bolo na môj vkus až príliš. 80%. (19.10.2007)

Nejprve musím poděkovat uživateli lupuscanis, díky němuž jsem tento skvost objevila. Tajuplná a mysteriozní atmosféra ostrova Summerisle mě pohltila od prvních okamžiků. Film nezapře rok svého natočení (1973), krásně se v něm mísí pohanské rituály s dobou „květinových dětí“, včetně dobových účesů a oblečení. Naprosto úžasná hudba a zpěvně-taneční čísla, ze kterých bych vyzdvihla dvě, a to pana učitele s chlapci u májky a noční erotický tanec Britt Eklandové v hotelovém pokoji pro úplně konsternovaného policistu za zdí. Co mě šokovalo nejvíc, byl samotný závěr, ale předpokládám, že to byl i záměr tvůrců. Po jeho shlédnutí jsem také opustila svou původní myšlenku, že bych se na tento báječný ostrov chtěla odstěhovat a žít tu až do smrti. (30.06.2010)

Úžasně vygradovaný příběh o střetnutí silně křesťansky založeného seržanta s lidmi zcela odlišného duchovního založení. Neil Howey pátrá po zmizelé dívce na ostrově Summerisle, jehož obyvatelé uctívají pohanské kulty. Nejvíc mi na tomto filmu učarovala právě ta totální heathen atmosféra - ty písně, hudba (hlavně pokud jste taky posluchači neofolku a podobných stylů), tance, masky, nahaté ženy skákající přes oheň, nahatá Willow (úžasná Britt Ekland) tleskající o zeď, vše zasazené do zamračené větrné skotské krajiny malého ostrova - nádhera. Excelentní je taktéž Christopher Lee jako Lord. Velkolepé konfrontační finále a poslední záběr kamerou ve mne vyvolaly nepopsatelně nepříjemný pocit. Opravdu velmi působivé dílo. (18.01.2011)

Slyšel jsem samé kladné reference, na tohoto Občana Kanea mezi horory. On to vlastně není úplně typický hororový snímek, ale i přesto, že se děj filmu odehrává převážně za bílého dne a příběh se odvíjí od tuctového hledání pohřešované dívky - divák cítí ve vzduchu něco znepokojivého, až děsivého. To se naplno prokáže v závěrečné půlhodince, která je skutečným vrcholem tohoto mysteriózního počinu, přestože se pointa dá s trochou úsilí odhadnout. Rituál (nebo také Proutěný muž) poutá zajímavou kamerou, atmosférou a za pozornost stojí jedinečný Christopher Lee, jako potrhlý vůdce pohanských obyvatelů nevábného ostrova ve Skotsku, kam je příběh zasazen. Trošku upozaděná kvalita, ale zdejší hodnocení je odpovídající. Můžu doporučit. (01.07.2014)

Znamenitá netradiční detektivka, mysteriózní thriller, "folk horror", v němž vzorně křesťansky smýšlející pevninský strážník objevuje tajemství zmizelé dívky a nemravnosti pohanského ostrova. Výsadní předností tohoto filmu je opravdu výtečná atmosféra, navozená jednak skotskou přímořskou krajinou, jednak lidovou hudbou a jednak všudypřítomnou pohanskou esencí. Bůh Slunce a kult Matky, falické symboly, obětní rituály, neomalená nahota, souznění s přírodou, proutěný muž… Z toho všeho při návštěvě policisty pánbíčkáře přímo sálá provokativní kontrast nevázané předkřesťanské přirozenosti a křesťanské upjatosti. V silném závěru snímku, při obětních oslavách Prvního Máje, si náš hrdina potvrdí, jak jsou na tomto místě veškeré jeho misionářské tendence marné. Ještě poznámka: WICKER MAN je pro mě opravdu hororem, jelikož k tomu nepostrádá potřebné atmosféry, děsivosti a ani nějaké té morbidnosti. Ale označit ho výhradně touto žánrovou nálepkou tak úplně nejde a docela chápu i názory, že se o horor nejedná. (24.12.2010)