První a poslední

Zatímco Benda je líčen do hloubky svého smutku i osobní minulosti, krotce emancipovaná Slávka a Olda ve švédské košili jsou jak vystřižení z plakátu. O dekorativních vedlejších postavách ani nemluvím. I když Muchův scénář prošel poměrně zdlouhavým hledáním režiséra a několikerým přepracováním (v mezičase podle něj mimochodem vzniklo ateliérové cvičení na FAMU Noční návštěva), tento rozpor v něm zůstal a ve filmu ho ještě umocňuje výkon Zdeňka Štěpánka. Připadá mi fascinující právě ta možnost číst První a poslední jako invazi odlidštěného "nového" světa do intimního prostoru, který prostě nelze ubránit. (30.12.2020)

Tzv. bytová krize, která na sklonku padesátých let dostoupila vrcholu, asi nejpalčivěji postihovala silnou generaci mladých, kteří už nehodlali snášet problémy přinášené deptajícím režimem. Leccos měl zachránit film v režii Vladimíra (Volodi) Čecha. Ovšem Jiří Mucha, žijící tehdy ve starobylém měšťanském domě na Hradčanech, zasadil komorní příběh starého penzisty a nešťastného manželského páru právě tam, mezi malebné, všem důvěrně známé uličky a zákoutí. Oběma tvůrcům se potom podařilo překlenout jistou jednoduchost námětu i tím, že do role opuštěného a bezradného starého pána obsadili Zdeňka Štěpánka, herce mimořádných kvalit. Roli restaurátorky Slávky tehdy získala mladinká herečka s překrásnýma očima Miriam Hynková; svou lidskostí a jemností dokázala být Štěpánkovi inspirativní partnerkou. (11.03.2012)

Ovdovělý penzista zůstává uprostřed velkého bytu osamělý, pohroužený do bolestných vzpomínek na svou ženu a jediného syna, obklopený věcmi, které mu situaci vůbec neulehčují a strnule odevzdaný "Já už jsem napůl mrtvý". Klid mu vytrvale narušují vlezlí a neodbytní zájemci o byt či podnájem a on o nikoho z nich nestojí. Až mu na dveře zaklepe půvabná mladá žena. Jejím prosbám neodolá. Komorní příběh starého muže v podání Zdeňka Štěpánka je smutně pravdivý, přesto se však závan svěžího vzduchu v podobě nové nájemnice Miriam Hynkové dostaví a aspoň jeden úsměv na rtu vykouzlí... (25.07.2018)

Bezpochyby jeden z filmových vrcholů Vladimíra Čecha, který se může srovnávat se snímky jako jsou Dům na Ořechovce či dokonce Tam na konečné. Prosluněné Hradčany v lehce potemnělé atmosféře, v níž se ovšem odehrává silný lidský příběh nejen o střetu dvou generací, snímek nabízí také spousty pod příběhů sousedů pana Bendy a skvělý obraz lidských charakterů. (28.07.2018)

Melodramatická dobovka. 1) Film nabízí poctivé herecké výkony, zejm. 71leté (sic!) Matyldy Balek - Brodské (švadlena), 63letého Zdenka Štěpánka (vdovec s bytem), 41letého Martina Růžka (hospodský) či 37leté Stelly Zázvorkové (žena hospodského). 2) Snímek nabízí dále vedle pěkných žánrových obrázků Hradčan a okolí mile zkarikovanou bezohlednou snahu několika spoluobčanů získat byt, který přece "tomu starému dědkovi už k ničemu není". (26.01.2014)