Pravda o víne (E12)

Na Slovensku bývá víno spojováno s Římany, na Moravě se prokazatelně réva pěstovala za Velkomoravské říše. Zlaté časy společné vinařské historie nastaly ve středověku, kdy se obchodníci s vínem stávali nejbohatšími měšťany. Díky nim se omamný mok z moravských a slovenských sudů stal pověstným po celé Evropě. Jisté je, že víno se na Moravě a na Slovensku pěstuje mnoho staletí. V dávné minulosti se dokonce pěstovalo i severněji, ale ve velkém se mu daří právě v těchto regionech. V obou státech existuje bezmála tisícovka vinařských obcí. Na Slovensku je více než šest stovek vinařských obcí, kde vinaři hospodaří na celkem jeden a dvaceti tisících hektarech vinic, což je přibližně o čtyři tisíce hektarů více než v Čechách a na Moravě. Zatímco na Slovensku nazývají kraje, kde se pěstuje víno, rajóny, v česku se jim říká oblasti. A jsou dvě – česká a moravská, která se člení na čtyři vinařské podoblasti: mikulovskou, velkopavlovickou, slováckou a znojemskou, a zahrnuje celkem 308 vinařských obcí. Obyvatelé Valtic rádi říkají, že žijí v hlavním městě vína. Možná to není úplně pravda, nicméně je jisté, že tady funguje Salon vín ČR – národní soutěž vín a stálá degustační expozice nejlepších vín z Moravy a Čech. Je možné se tady podívat do několika desítek vinných sklepů, kde vám poradí spousty vyškolených someliérů. A také tady mají Národní expozici vinařství. Dalším městem, které je velmi silně propojené s vinařstvím, je Mikulov. K vinařské tradici se tady hrdě hlásí a vínem tady doslova žijí. Je možné tady jezdit na kolech po vinařských stezkách nebo se veselit na dnes již slavné akci Pálavské vinobraní. A v místním zámku, který je nepřehlédnutelnou dominantou, mají výjimečné expozice spojené s vínem a vinařstvím. A to dokonce hned tři a mohou se pyšnit hned několika unikáty. Významnou moravskou vinařskou podoblastí je Slovácko na jihovýchodě Moravy. Daří se tady řadě odrůd a třeba v Moravské nové Vsi na jižním okraji této oblasti vyšlechtili odrůdu Cabernet Moravia. Slovácko je výjimečné nejen svým vínem a s ním spojenou historií, ale také folklórem, unikátní architekturou a zvyky, s nimiž je možné se seznámit ve Skanzenu ve Strážnici, který provozuje Národní ústav lidové kultury. Na česko-slovenském pomezí jsou jen dvě desítky vinařských a spadají do takzvané Malokarpatské oblasti. Jedná se o takzvané vinařské rajóny – Skalický a Záhorský, přičemž Skalický je větší a významnější a sdružuje celkem 15 vinohradnických obcí. Nejzápadnějším slovenským vinařským městem je Skalica. Tohle starobylé královské město leží jen pár kilometrů od hranic a víno se tady pěstuje po staletí. Ikonickou dominantou Skalice je původně románská Rotunda svatého Jiří pocházející ze třináctého století. Kromě vína se Skalica pyšní ještě jedním unikátem. Jde o takzvaný Skalický trdelník, který sice původně pochází z rumunského Sedmihradska, ale v současnosti má Slovensko pro Skalický trdelník registrovanou známku Evropské unie „chráněné zeměpisné označení“. (Česká televize)