Svatba
A Wedding
Réžia:
Robert AltmanKamera:
Charles Rosher Jr.Hrajú:
Carol Burnett, Desi Arnaz Jr., Mia Farrow, Geraldine Chaplin, Nina van Pallandt, Howard Duff, Dina Merrill, Paul Dooley, Peggy Ann Garner (viac)Obsahy(1)
Svatba jako rituál a hlavní "postava" filmu. Děj filmu rámuje úvodní ceremoniál a smrt paní domu a končí náhodnou smrtí při autonehodě dvou epizodních postav. Jinak se ve filmu "nic" neděje. Jen se v něm setkávají svatebčané a v celém tom hemžení se odehrávají různé mikropříběhy, aniž by se však nějaké draly do popředí. V podstatě jde o mozaiku mnoha osob na jednom uzavřeném prostoru v jeden konkrétní čas. (kobejn)
(viac)Recenzie (25)
na to, že to byl Altman, spíše zklamání. Měla by to být komedie, ale těch humorných situací tam bylo jak šafránu. Zato zbytečného a nudného žvanění tu bylo víc než dost. Nebylo to úplně špatné, ale očekávání byla větší ()
Svatba má zdánlivě slabý příběh a proto ji mnozí kritizují. Nicméně se domnívám, že podobně jako Nashville ukazuje prázdnotu za velkými slovy o vlasti, lásce a podobně, tak Svatba ukazuje prázdnotu některých ustálených rituálů (pořadatelka G Chaplin vysvětluje jako se má co dělat, aniž by kdokoli věděl proč), ukazuje lidské pokrytectví, předstíraný a místy i skutečný zájem o lidi kolem, v USA existující zdánlivé přátelství a otevřenost, za kterými ale nic není, najdete taky venkovské buranství (otec nevěsty) i městský snobismus (rodina ženicha). Jakoby hluboké rodinné vztahy, které jsou ale skrytým nezájmem. Lidé živé i lidé kteří jsou jen projekcí na plátně. Jako v Nashville nebo snad ještě víc v Hráči je to mnohdy dekomponováno do drobných dialogů, které jsou zdánlivě zcela všední a bezobsažné, ale přitom skládají tu mozaiku všedního dne. Na skutečných svatbách také probíhá konfrontace různých kultur (tady zejména italské původ otce ženicha, high society jeho ženy a již zmíněný muž-který-se-vypracoval-zdola. I na živých svatbách se lidé setkávají, odhadují, poznávají, navazují vztahy a podobně, i tam vše posouvá alkohol, nebo drogy . Takže vznešeně řečeno, což nesnáším, podobenství o vyprázdněnosti rituálů a předstírání jako základu mezilidských vztahů i o zárodcích skutečných vztahů mezi živými lidmi. ()
Momentka ze svatby, kde se setkává rozvětvená a nepříliš soudržná a funkční rodinka. Námět, ze kterého šla vytvořit sžíravá komedie ve stylu lepších filmů Woodyho Allena, ale povedlo se to jen částečně. Protože je Robert Altman filmař ze staré školy, sleduje svoje postavy s nezúčastněným odstupem a ty se ve svých slabostech, trablech a přetvářkách máchají dost nekompromisně. Bohužel je těch máchaných postav poměrně nepřehledná změť a působí hlavně jako bizarní, středně zábavné figurky bez nějakého jasnějšího vykreslení a ukotvení tak, jak to známe z lepších Altmanových filmů. Ve výsledku jsem u sledování Svatby spíš než existenciální tíhu vnímal čas. 65 %. ()
Poprvé zhlédnuto v kině 1980, podruhé nyní. Je třeba si připomenout staré dobré filmy po letech... Tehdy to byl jeden z mála filmů, kdy jsme mhli vidět "současnou" Ameriku. Bolševik k nám film pustil, aniž by řekl, že to je satira. Ale my jsem ho prokoukli, vždyť svatba vz. 78 v USA a v ČSSR se zase až tak moc neliší, že. Lidi jsou všude stejně blbý :-) ()
Excelentní koncert pod taktovkou Roberta Altmana. Bohužel takové filmy se dnes již netočí, nemá je kdo napsat, kdo natočit a pro koho, kdo by se unavoval vnímat mistrné dialogy a naprosto dokonalý děj. Věčná škoda.... ()