Naperekor vsemu
Živjeti za inat
Réžia:
Jurij IljenkoKamera:
Vilen KaljutaObsahy(1)
Vladyka Černé Hory Petar I. se vrací z Ruska do Turky zpustošené vlasti. Navzdory hladomoru, morové epidemii a poraženeckým náladám trpělivě burcuje lid, aby se sjednotil a uhájil nezávislost Černé Hory. (Vsetínský filmový maraton)
Recenzie (2)
Historie Černohorců je krvavá. V Žít navzdory panovala podobná „pohanská“ tma jako v Abuladzeho Stromu přání – zřejmě jsme všichni my, východní Slované/Evropani, spřízněni tou divokostí – krev za krev. V Marketě Lazarové jsme to měli o pár století dřív, Tarkovskij kultivoval mnohé z toho, co Iljenko ukazuje (zvon?!) v Zrcadle - záběry, barva – byl pro Iljenka Rublev odpichovým můstkem? Pak by to bylo epigonství (zvon?!)… A Paradžanov už byl skoro v lágru. Celá ta černohorská historie ke mně ale nemluvila s takovou silou jako předchozí Iljenkové - zdá se mi, že tady Iljenko zůstal na půl cesty etnografického dokumentu a jako historický film to už bylo tak nějak staré (přes tu krásu obrazů). Možná má ale pravdu uživatel dzira - u mě došlo k uvědomění, jak málo o Černé Hoře vím ()
Pochopení filmu pomůže alespoň elementární znalost černohorské historie.... Lze se na něj ale dívat i bez ní.... ()