Betonová zahrada

Málokdy se stane, že filmové zpracování předčí knižní předlohu - nicméně tohle je tento případ. Andrew Birkin citlivě vypustil pro mně nekonzistentní epizodu románu a dokonale podkreslil magickou atmosféru díla ..a ta Charlotte Gainsbourg, uff, ta nebyla nikdy tak okouzlující a uhrančivá zároveň jako zde, v betonové zahradě. (09.05.2008)

Důkaz toho, že některé věci, jež by se za běžných podmínek musely jevit jako přinejmenším podivné, mohou být za určitých okolností nejen nevyhnutelné, ale dokonce přirozené. Samozřejmě pod podmínkou, že je člověk schopen nepředpojatého pohledu na tenhle svět... Velmi netradiční a kontroverzní látka je zde zpracována překvapivě vkusně a citlivě, přestože už z podstaty věci je to chůze po tenkém ledě. Vysoce nadprůměrný snímek, který, pravda, není pro každého. (20.10.2004)

"Holky můžou nosit džíny, krátké vlasy, košile a pohorky, protože bejt kluk je v pořádku. Když ale kluk vypadá jako holka, je to ponižující, protože si myslíte, že bejt holka je ponižující." Když jsem viděl film poprvé (ještě před četbou knihy) málem mě to vystřelilo z křesla a ihned se stal jedním z mých nejoblíbenějších. Když se ke mně dostala kniha, otevíral jsem jí trochu s rozpaky, zda-li náhodou neotřese mou oblibou filmu. Naštěstí se tak nestalo. Číst příběh je samozřejmě lepší, než se na něj dívat, ale kniha i film jsou obojí mistrovské kousky. Vynikající příběh o hledání místa v životě a sebe samotných mladých osiřelých "dětí", jež se ze všech sil snaží udržet pohromadě to, co jediné jim v životě zbylo - rodinu. A v rámci udržení klasických rodinných vzorců nutně musí dojít k tomu šokujícímu, incestu. Tento motiv se totiž v příběhu dá (a nebo vůbec nemusí!) vyložit mnoha způsoby a i příběh samotný se dá vyložit (nebo opět vůbec nemusí) např. i jako kritika svazujících rodinných a morálních pout. Protože vezmeme-li rodinu dogmativně, konzervativně jako neotřesitelný status, znamená to co? Táta, máma, dítě (pes) a fakt, že máma a táta se spolu intimně stýkají. Ale také to může být jen prostý a naplněný fyzický stav sourozenecké lásky. Nebo fakt, že když se začnou hormony bouřit hledá se tam, kde je to nejblíže. To už musí člověk posoudit sám. Strašně se mi líbila dějová linie nejmladšího syna, který se sám hledá a občas se obleče do ženských šatů. Skvělý styl vyprávění, skvělá kamery, fakt výborné herecké výkony všech zúčastněných (mezi Jackem a Julie to již od samého začátku jiskří tak, že jsem se obával, že mi shoří DVD přehrávač i s televizí!). Nejen jedna z nejlepších knih, co jsem četl, ale i jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl. Jen mě strašně mrzí, že si do oblíbených filmů nemůžu dát jedenáct položek, tenhle by tam seděl jak prdel na hrnec. (25.03.2012)

Kdyby to šlo dala bych těch hvězdiček ještě víc. Tenhle film do vás doslova vroste,stejně jako kniha-ta ale dává větší prostor fantazii. Citlivé téma podané citlivým způsobem,navíc s nenápadnou kamerou,která nepůsobí nijak rušivě a ukazuje záběry stylově i umělecky vytříbené,což je navíc umocněno dobře vystavěnou scénou. (28.12.2006)

Cementová zahrada mě tenkrát beznadějně pohltila a s napuchlými víčky zalila celého do betonu. Dodnes se moje srdce tlukotem marně pokouší rozbít tu tíživou desku. Zatím ji dokázalo jen nepatrně rozpraskat, ale i malé prasklinky stačí mé mrtvolně nasládlé duši, aby se pokoušela drát zpátky na povrch. Bez ohledu na to, že se svým zápachem zbytečně připomíná těm živým nahoře v domku. Moje tělo sice stále ještě zůstává uvězněné vedle jejich mámy, v bedně ve sklepě, ale můj chtíč si už občas nahoře v pokoji odhodí z čela dlouhé mastné vlasy, když divoce onanuje vkleče před zrcadlem. Je to přece tak veselé, když je člověk mladý a neovladatelná touha po rozkoši ho prohání sem a tam, jak vítr odpadky po smetišti na periferii města. Ahoj malý bráško, v těch holčičích šatech jsi roztomilý. Ale je horko a já nemůžu usnout. Co kdybychom si spolu lehli do dětské postýlky jako dva naháčci ? A tobě to taky moc sluší, moje něžná sestřičko v bídě. Pojďme se vysmát samotě a zákazům a pomilovat se. Připadá mi to tak přirozené. (22.12.2012)