Inženýrská odysea

Poměrně výstižný obraz doby s několika stranickými úlety mimo a pár tehdy neodhalenými protistranickými podpásovkami. Chápu nenávist některých uživatelů ke komunistickému režimu, i když je to směšné u mladších ročníků z nedisidentských rodin, ale tenhle seriál je třeba brát pouze jako nepříliš zručné zachycení stavu tehdejší společnosti. (09.12.2008)

Evžen Sokolovský sa "preslávil" natočením moc "úspešných" seriálov. Kde sa hrabe J.Sequens. Sokolovský to je skvost. Jedna perla za druhov. UV KSČ ho musel milovať. Aj toto dielo je nadčasové - porazíme ten hnusný západ. Oni len kradnú, tie naše fantastické vynálezy, ktoré aj tak nemal kto vyrobiť. Mali by to preradiť do kategórie komédia, tam by to sedelo. Herci si zahrali to čo mali a aj preto........15%. (19.10.2005)

Po nezvykle syrových Zákonech pohybu se bohužel Sokolovský vrátil ke spolupráci s Dietlem v charakteristickém duchu normalizační tradice kvality, takže se v seriálu setkáváme s typickými neduhy literátských dialogů a neohrabaných zápletek. Určitá výpověď o komplikovaném fungování dobového průmyslu a obchodu tu ale přece jen pořád zůstává, byť je dosti idealizovaná a uměle tlačená do šťastných konců. Nesporným Dietlovým úspěchem bylo nakombinování ústřední trojice inženýrů, kteří by jinak klidně mohli být tahouny zdařilého sitcomu. Kostkův bodrý (a patrně histrionský) workoholik Vašek je díky Kostkově půvabnému přehrávání velmi uvěřitelnou postavou, stejně jako Dočolomanského slovenský seladon Jano z podniku zahraničního obchodu (že by Andrejův vzor z mládí?!) vzhledem k jeho přirozenému charismatu. Nejpozoruhodnější je ovšem Satoranského Zbyněk, nerd přes tkalcovské stavy, který patrně utrpěl citovou deprivaci během svého pobytu v dětském domově, což fatálně poznamenalo jeho přístup k životu a zejména k ženám. Se Satoranského typickým plachým projevem toto obzvláště vyniká v interakci s jeho dokonale nesnesitelnou láskou, učitelkou Veronikou (neuvěřitelně neúnosná plzeňská heroina Monika Švábová). Milostné linky jsou obecně typicky normalizačně upachtěné a bez vášně, za to pořádně naivní. Jestliže nejpopulárnější postavou seriálu byl Císlerův roztomile vlezlý konstruktér Voženílek, který podle mě mohl být chápan jako záporná postava snad jen z hlediska dobové ideologie, tak mému srdci byli mnohem blíže Adamírův protřelý šéf podniku zahraničního obchodu a Voskův drsný generální ředitel textilního strojírenství. Největším castingovým úletem naopak bylo obsazení nadutého Josefa Laufera do role prohnaného jihoamerického obchodníka. Celkové provedení seriálu je poněkud rutinní, občas na sebe ani pořádně nenavazují scény, největším ozvláštněním jsou tak občasné legendární prudké zoomy na ustarané tváře. Nejsilnější devizou seriálu je rozhodně epická hudba nedoceněného titána Otmara Máchy, kterou bych jednou moc rád slyšel v podání České filharmonie. (13.02.2024)

Řemeslně velmi slušně natočený seriál s výborným hereckým obsazením, kde exceluje především do té doby celkem málo známý Jiří Cízler. Mám pocit, že většina recenzentů nehodnotí film, ale dobu ve které vznikal. Pokud by jenom trochu nad snímkem přemýšleli, tak by nemohli napsat takový blábol jako Jossie. Mnozí se budou divit, ale strašně chytří Češi, byli v podstatě blbí, protože si nechali ukrást skutečně spoustu vynikajících nápadů a vynálezů. Ono je tomu tak bohužel dodnes, ale dnes v tom už aní není tak blbost strašně chytrých Čechů, jako spíš jejich zkorumpovanost a úplatnost. (14.06.2012)

Škoda, že už tomu mladší generace bez kontextu doby přestává rozumět, ale stále ještě by se tohle jako mučící výchovně - politická pomůcka mohlo hodit! Je to prostě statický dějovo obrazový masakr!! Ale zase se mi definitivně vyloupl můj nejoblíbenější (jak rád říkám a sám nevím, nakolik si za tím stojím?!? :) český herec http://www.csfd.cz/herec/972-satoransky-jaroslav/ ! :) :) :) (10.06.2009)