Od betonu k hlíně (E01)

Beton je v současnosti nejdůležitější pracovní materiál. Jeho dopady na klima jsou ale obrovské, je proto potřeba hledat materiál budoucnosti. V Římě se nachází hrobka postavená v roce 30 před n.l., Geoložka Marie Jacksonová se snaží najít tajemství zdejšího římského betonu, který se velmi liší od dnes používaného betonu. Římská říše používala tento beton na mnoho staveb, které se dochovaly dodnes. Od konce 19. století se stal populární železobeton, který umožnil stavět dosud nevídané budovy. Ovlivnil i umělecký směr brutalismu. Cement, jedna ze složek betonu, je ale enviromentálně škodlivý. Jeho hlavní složkou je vápenec. Proces jeho zpracování se ale uvolňuje velké množství oxidu uhličitého. Jeho produkce uvolňuje kolem 8 % všech skleníkových plynů. Cube (kostka) je německý experiment používající textilní beton. Náchylnost oceli ke korozi omezuje jeho životnost. Pro projekt kostka se testuje beton, ve kterém je místo oceli uhlíkové vlákno. Uhlíková vlákna jsou lehčí a silnější, dá se tedy stavět užší konstrukce. Jeho použití by mohlo snížit spotřebu betonu. Tento beton by také měl mít životnost až 200 let. Uhlíková vlákna by také mohla snížit emise. Římané dávali do svého betonu sopečný prach, který pomohl odolnosti materiálu. Marie Jacksonová se snaží přijít na složení materiálu použitého v hrobce. Lorentzova laboratoř se také zapojuje do výzkumu. Pomocí urychlovači částic zkoumají, jak se materiál z hrobky měnil v čase.
Kolem třetiny lidstva stále žije v budovách postavených z hlíny. Hlína je často podceňována, ale někteří lidé si myslí, že by mohla nahradit beton. V Rakousku je experimentálně stavěn dům z udusané hlíny. Martin Rauch staví doby z hlíny již desítky let. Jeho cílem je rozšířit používání hlíny. Ve výrobně je používána hlína z výkopových prací. V továrně jsou pouze sušeny a zhutněny. Nedaleko Boloně v Itálii se snaží realizovat 3d tisk hliněných domů. Věří, že by tento postup mohl poskytnout rychlé a levné bydlení v zaostalých oblastech s horkým klimatem. Prozatím je možné z dusané hlíny postavit dům vysoký až 4 patra a zkoumají se cesty, jak stavět ještě výše. Gnanli Landrou, pocházející z Toga, pracuje ve Švýcarsku na novém způsobu, jak umožnit lití hlíny. Tímto způsobem se produkuje „čistý“ beton bez cementu. Má využití v kombinaci s tradičním betonem či na menších stavbách. I sklo není v nynějším stavu perfektní. Fraunhoferův institut v Drážďanech se snaží regulovat průsvitnost skla. To by umožňovalo regulovat množství procházejícího světla podle podmínek. Marie Jacksonová se snaží vytvořit beton, který bude odolný vůči slané vodě. Vyvinula umělou tefru. Beton s ní je ekologičtější a trvanlivější. V budoucnu se rozvinou nové ekologičtější materiály inspirované přírodou a starověké znalosti. (TV Prima)