Love Story

„Fakt to nebolí“ Je pozoruhodné, a vzhledem k doznívajícímu neklidu 60. let zároveň pochopitelné, o jak konzervativní melodrama projevili američtí diváci roku 1970 enormní zájem. Love Story představuje velmi opatrný návrat k jistotám. Spárováním dokonalých protikladů poukazuje na možnost překonání třídních rozdílů a následné obnovy ztracené rovnováhy. V 70. letech již poněkud archaický třídní rozdíl tvůrcům posloužil jako náhražka za palčivější společenské konflikty té doby – mezi různými etniky nebo příznivci odlišných politických směrů. Krásnou chudou dívku lze navíc snáze vydávat za bezchybný ideál. Jako křehké stvoření vybízí k opatrování, k vytváření pocitu finanční i jiné stability, kterou jí Oliver dokáže nabídnout. Ona ho na oplátku dostává od „zvířecí“ zábavy (hokej je ukázán jako dost agresivní hra) více mezi lidi. Vytvořením harmonického rodinného prostředí, které doma nenachází, Oliverovi poskytne podmínky pro nerušené studium. Sama přitom od sebe-zdokonalování upouští (už ostatně dokonalá je) a před kariérou dává přednost vidině rodinného života. City v jejím případě vítězí nad ambicemi, s nimiž ještě svést souboj Oliver. Jako v každém oidipovském dramatu, také zde je problematickou osobou otec – právě ten coby starý pragmatik syna nutí upřednostnit lepší společenské postavení před neziskovou láskou. Navzdory tušenému zvratu v poslední třetině je Love Story obdivuhodně bezbolestným filmem, měkkým, hebkým a voňavým jako čerstvě vyprané prádlo z televizní reklamy. Bez skutečně zlé postavy nebo negativní emoce je symptomem touhy po něčem čistém a nezkaženém, po nerealizovatelném návratu v čase (tuto nevratnost film také řeší). Ne v něm samotném, protože sám jakoukoli hloubku postrádá, ale v tom, co zosobňuje, spočívá opravdová tragičnost Hillerova filmu. 60% Zajímavé komentáře: Galadriel, DaViD´82, CheGuevara (09.11.2012)

Love Story není příjemným filmem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to bolestivý snímek o sebeobětování, touze, odpuštění a o těch nejhlubších a nejupřímnějších citech jaké jsem kdy v americkém romantickém filmu zahlédl. Přes nepatrné množství lehce kýčovitých scén bych tento snímek spíše než romancí nazýval společenským dramatem a hutným obrazem své doby. Herci nepřekvapivě dobří, například Ryan O'Neal mě přes svůj "odtažitý" herecký výkon (jeho postava je komplikovaná a cesta k ní stojí diváka úsilí) zaujal podobně, jako o pár let později v geniálním Barry Lyndonovi. A poťouchle cynické mršce v podání úchvatné Ali McGraw jsem podlehl v jejím prvním dialogu (pro podobně svéhlavé a samostatné ještěrky mám prostě slabost). A co se týče samotného závěru, tak i přes svou cynickou povahu rozhodně nesdílím názor, že se jedná o laciné citové vydírání (však pointa snímku je vyzrazena hned v první větě a úvodní minutě) a zcela nepokrytě se přiznávám k vlhkým očím. Za mě jeden z nejupřímnějších a nejemotivnějších filmových konců, jaký jsem dosud viděl. // Segal se nezapře, doufám, že se jednou dočkám zfilmování Doktorů a filmovému zrození Laury Castellanové . (25.11.2012)

Láska znamená nikdy neříkej, že tě něco mrzí. Velmi procítěná romance o životní lásce dvou mladých lidí ze semdesátých let, kterou se vždycky ráda nechávám dojmout. Dva mladí lidé z odlišných poměrů se do sebe hluboce zamilují. Jejich lásce však není přáno. Musí začít znovu od začátku, ale osud jim nachystá ještě jednu tvrdou zkoušku.Od začátku jsem měla neblahé tušení jak to všechno dopadne. Ali MacGraw a Rayn O´Neal se oprávněně stali přes noc hvězdami. (12.09.2008)

Je moje blbost, že se na to koukám, když tyhle romanticko-ubrečený filmy nemám vůbec rád. Ale zrovna jsem na to náhodou natrefil v televizi, tak jsem to zkouknul. Výhoda filmu je v tom, že hned v první větě je divákovi vyzrazeno, jak to dopadne, takže pokud vás tento typ filmů nebere, můžete to klidně hned po tom úvodnim monologu vypnout a cca 1,5 hod času si ušetřit. Jinak se jedná o celkem obyčejný romantický drama. On je bohatej, ona chudá, on ji chce, ona si myslí, že je blb, nakonec se daj dohromady a žijou spolu šťastně až do smrti. Akorát ta smrt přijde nečekaně rychle. Nejzajímavější z celýho filmu pro mě byl asi debutující Tommy Lee Jones. Jinak mě na tom vůbec nic nezaujalo. (29.01.2020)

Obrovský hit, pri ktorom si diváčky po celom svete takmer vyplakali oči. Arthur Hiller vynikajúco natočil tendenčný scenár a Ryan O´Neall s Ally MacGraw stelesnili nadmieru sympatický pár, ktorému sa dalo fandiť a prežívať s nimi ich príbeh . Oscar za nádhernú hudbu Francisa Laia a šesť ďalších nominácií rozhodne neboli výsledkom nesmierneho diváckeho dopadu tohto diela, ale reálnym odzrkadlením kvalít. Svoj debut na plátnach si tu absolvoval Tommy Lee Jones. (16.03.2016)