Halloween

Zombieho "reimaginace" se v první půli zasekla ve světě Devil's Rejects. Vše je špinavé, ošklivé, zlé, prostě fuck. Včetně rodiny malého Michaela, který ve volném čase s ledovým pohledem vraždí drobná zviřátka. Není divu, že mu jednoho podzimního dne rupne v mozku a bezbranné tvorečky vymění za bezbranné lidi. Druhá půlka pak poměrně věrně kopíruje Carpiho, aniž by se pokusila dosáhnout alespoň špetky atmosféry originálu. Odkazů je mnoho, stejně jako skvělých béčkových herců, ale výsledek je zoufale nezajímavý, nudný a veskrze podprůměrný. A to včetně se Zombiem spojované brutality a násilí. Rozdílů mezi workprintem a konečnou verzí je mnoho, ale celkovém zúčtování vychází oba střihy stejně špatně. Snad se Rob příště vzmůže na vlastní látku, rozhodně by mu to prospělo. (15.12.2007)

Ve Sportu by napsali, že to byl zápas dvou odlišných poločasů. První půlka je fantastická. Nový Michaelův zrod čerpá ze Zombieho syrového stylu maximálně intenzivní podívanou. Vražednou atmosféru trochu předčasně korunuje scéna s "Love Hurts", kdy z Halloweenu čiší nostalgická grindhouseovská nadsázka, zároveň i upřímný smutek. Jenže v druhý půlce už nejde o moc víc než o jednoho wrestlera, co monotónně vykuchá pár lidí. Zombie jen brousí hororové stereotypy, vyvolává psychology, pochůzkáře a odrostlé sestřičky, ale už vůbec ničím nepřekvapí. Režíruje snad pode zaseklé desky, z níž se dokola dokolečka odehrávají ty samé postupy. Deprese jde do háje, končí se u nudy s trochu větší porcí sexu. (31.10.2007)

Carpenterův hudební motiv nechybí, i některé scény v druhé půli jsou nachlup stejné - jen psychouš Michael je podroben psychologizaci a navíc v léčebně evidentně dostával vetší porce ovesné kaše, fazolí a kukuřice.. Když Zombie obnažuje kořeny Myersova vražedného běsnění, má to ještě šťávu režisérova osobního vkladu, ovšem někde od nástupu sestry v adopci (hloupá berlička, ovšem na rozdíl od originálu, alespoň něco) se vše začne stáčet do uniformního slasheru s místy opravdu žalostnými dialogy. Pobavil dvojsmyslný moment, kdy při prezentaci knihy doktora Loomise zabere kamera detail očí M.McDowella („Tohle jsou oči psychopata.“).. (17.05.2013)

Zombie v plvej polovici zdarilo vykresľuje svoj svet plný špinavých, zvrlých ľudských charakterov, z ktorých si podaktorí smrť proste zaslúžia. Malcolm McDowell do tohto sveta (aj koli jeho starým filmom) krásne zapadá. Ako štart osudov Mikea Myersa to funguje dobre. Vrcholom prvej polovice je extrémne vydarená scéna vraždy zdravotnej sestry v liečebni, ktorá ukazuje že pod nánosom špiny sa v Zombiemu skutočne ukrýva trocha filmového génia. Druhá polovica to už je, bohužial, iba veľmi nenápaditá jazda dospelého Myersa, ktorý likviduje všetko čo mu príde pod ruky. Tu atmosféru vytvára už len charakter, ktorý vytvoril Carpenter. (5/10) (17.04.2010)

Carpenterov original ustanovil viacere pravidla subzanru slasheru, kde okrem ineho charakteristickou crtou bola urcita enigmatickost vraha/maniaka dana nielen maskou (ktora len vynimocne byva odnimana), ale i pozadim jeho osoby, o ktorej sa dozvedame len velmi utrzkovite informacie (hlavne z druhej ruky a casto az v dalsich pokracovaniach). Zombie, pri zachovani svojho rukopisu zvolil opacny styl - prva polovica je zamerana na samotneho Micheala ako dieta (od psachania svojej prvej vrazdy az po jeho zivot v ustave) a nacrtnutie jeho charakteru priamym sledovanim jeho osoby. Carpenterov original je imho nedostizny, ovsem Zombie moze svoju verziu postavit so vztycenou hlavou vedla nesmrtelnej legendy. I ked teenage bodycount v 3/4 filmu straca svojou prehustenostou z casti na atmosfere, nielen zaverecna 15 minutovka to v mojich ociach vynahradzuje. Spokojnost vladne i po hudobnej stranke. Mierne remixovana Carpenterova ustredna melodia ucinne podkresluje tvrdost a spinavost Zombieho rezijneho stylu. (28.08.2007)