Je tu ještě zítřek
C'è ancora domani
There's Still Tomorrow
There's Still Tomorrow
Réžia:
Paola CortellesiKamera:
Davide LeoneHudba:
Lele MarchitelliHrajú:
Paola Cortellesi, Valerio Mastandrea, Romana Maggiora Vergano, Emanuela Fanelli, Giorgio Colangeli, Vinicio Marchioni, Francesco Centorame (viac)Obsahy(1)
Delia (Paola Cortellesi) je Ivanova manželka a matka troch detí. S úlohou manželky si vystačí, nič viac nepotrebuje. Príbeh jednej z mnohých rodín sa odohráva v polovici štyridsiatych rokov v povojnovom Ríme, kde sa nadšenie z oslobodenia miesi s chudobou. Hlava rodiny Ivano (Valerio Mastandrea) tvrdo pracuje, aby priniesol domov trochu peňazí, a využije každú príležitosť, aby túto skutočnosť zdôrazňoval urážlivým tónom a občasným násilím. Váži si len svojho otca, podliaka a despotického starca, o ktorého sa Delia musí starať. Pre Deliu je jediným rozptýlením priateľka Marisa, s ňou sa delí o chvíle radosti a letmé dôvernosti. S príchodom jari sa celá rodina točí okolo blížiacich sa zásnub milovanej prvorodenej dcéry Marcelly. Sobáš so zámožným meštianskym chlapcom Giuliom jej môže pomôcť zbaviť sa potupnej rodiny. Ani Delia po inom netúži, prijala život, ktorý sa jej naskytol, a dcére želá dobrého manžela. Keď jej doručia záhadný dopis, naberie odvahu opustiť vychodené chodníčky a snívať o lepšej budúcnosti. Nielen pre seba. (MittelCinemaFest)
(viac)Videá (7)
Recenzie (3)
Jako by se ve 40. letech mezi tvůrci fenoménu zvaného neorealismus objevila režisérka, která podobně pronikavě zachytila poměry zdecimované poválečné Itálie, jen se svěžím uplatněním praktického a emancipovaného ženského pohledu. Paola Cortellesi ve svém debutu i magnaniovsky živelném ztvárnění hlavní role takřka dokonale dosahuje této iluze a nabízí úchvatnou poctu mojí srdcové kapitole filmové historie. Její suverénní pohyb mezi veristickým zachycením dobových reálií, humornou vyřídilkou a bezprostředně rezonujícími emocemi (vyjadřovanými i skrze organicky zapojené hudební vložky) je zkrátka odzbrojující. Úděl žen, které se musely na troskách poraženého režimu pořádně ohánět a přitom našly prostor, aby umocňovaly vlastní hlas ve společnosti, nemohl dospět ke krásnějšímu a upřímnějšímu smeknutí pomyslného klobouku. Amsterdam, půvabné kino Rialto. ()
Fantastické a svieže spracovanie témy povojnového Talianska...film sa s divákom výborne zahráva - od smiechu, cez neskutočne napätie, až po slzy. A ten záver je úplne bezchybný! ()
Film, na který je lepší jít absolutně nepřipraven. Ten konec a hra s divákem je absolutně geniální. Rozhodně jeden z nejlepších italských filmů, který kdy vznikl. Tržby v Itálii to dokazují. Paola Cortellesi je před kamerou i za kamerou famózní. Ta kombinace černobílého obrazu a děje z 40. let se současnou hudbou byla neskutečně osvěžující. ()
Galéria (22)
Súvisiace novinky
XI. ročník MittelCinemaFest
V Praze se opět zvedá opona MittelCinemaFestu, středoevropského festivalu současné italské kinematografie, který se v České republice koná již pojedenácté a jehož projekce probíhají od 30. listopadu… (viac)
Reklama