1984

Orwellova předloha je pro mě vůbec nejsugestivnějším literáráním dílem, které mě emocionálně a myšlenkově naprosto rozsekalo a nikdy už se nebudu na svět dívat tak, jako předtím. Proto jsem měl na jeho slavnou adaptaci ještě větší nároky než na Jacksonova Pána Prstenů. Všichni tvůrci očividně dělali co mohli, proměna Johna Hurta v lidskou trosku byla velice přesvědčivá, Richard Burton jako O´Briene byl výborný (i když ďábelsky dokonalé podobě, kterou jsem si k němu ve své fantazii přiřadil se ani nepřiblížil)... Jako film funguje 1984 dobře, celkově však nedosahuje hrůzné dokonalosti předlohy. Mírné zklamání. 70% (29.08.2006)

Sklíčenost, melancholie, psychická roztřesnost, beznadějnost - to jsou pocity emeitujícíc jak se samotného filmu, tak z vynikajícího Johna Hurta v roli Winstona Smithe, a je to dobře, neboť právě taková nálada k námětu patří. Ohromná škoda že se výprava a vizuál celkově ve své ošuntělosti propadá z budovatele atmosféry do nevyhnutelné nutnosti podmíněné nízkým rozpočet. Byl bych vděčnější za promakanější nasvícení interiérů a umělečtější zpracování kulis (ty igelitově vzhlížející helikoptéry jsou vážně sux). Ale snad ještě mnohem víc jsem postrádal narativnější pojetí děje, neb jako divák neznalý předlohy jsem často tápal ve sděleních, jenž film předkládá a možná jsem si je i vykládal přiliš povrchně, protože mi většinou připadaly velice triviální. A když si vzpomenu na nucený a desítky minut dopředu pedvídatelný závěr, divím se, za co vůbec dávám 3 hvězdičky...Možná v tom bude to zdejší osmdesátkové hodnocení a úcta ke jménu George Orwell, jinak nevím. (15.10.2007)

Ponuré, depresivní a naturalistické. Člověku by z toho mohlo směle mrazit v zádech a nic by s tím nenadělal. Zvrhlost režimu nezná meze a veškerá individualita člověka je nepřípustná. Lidi jsou jen opičky v kleci, které mají práci, přijímají stravu, dostávají rozkazy a musí je plnit. Richard Burton zde hraje neuvěřitelně chladného straníka. Klobouk dolů před jeho hereckým umem. Hrůznost tohoto námětu je dokonána v poslední čtvrthodince. Pocitově nemohu hodnotit výš, ale stopu ve mně 1984 zanechal. (19.07.2012)

"1984" je, jak by řekl Douglas, "jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl, a nebylo jich málo". Proto jsem byl na její filmové zpracování velmi zvědavý, ale po zkušenosti z obou Farm zvířat (ty nechutné happyendy!) byla má očekávání zdrženlivá. A o to příjemněji jsem byl překvapen! Zde se žádné ústupky nekonaly. 1984 je skrznaskrz depresivní podívaná z neutěšeného, a narozdíl od Matrixů a spol. tak skutečného totalitního světa (genialita předlohy nejlépe vynikne uvědomíme-li si, že byla napsána ve 40.letech) , kde je podrobeno přísné kontrole úplně vše, včetně myšlenek. ... John Hurt je úžasný, vypadá ještě strhaněji, než když ho roztrhal vetřelec:) Také hudba předběhla svou dobu. Výtky lze mít jen k zestručnění pozadí příběhu a života v oceánské společnosti (především z "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" mělo být přečteno víc než jen pár vět), takže diváku neznalému knihy (a zvlášť tomu, kdo vyrostl na západ od železné opony) nemusí být vše úplně jasné. I tak doporučuji každému! Ale stejně si radši přečtěte knížku:) (01.12.2003)

Velmi povedená filmová ilustrace, která dokáže podpořit skvělou předlohu výborným řemeslem a výtečným herectvím (John Hurt hraje excelentně, byť se ne zcela do role hodí, Suzanna Hamilton je zase vkusně sošná a zároveň tam, kde má, působí adekvátně androgenně). Snad jediné, co mi vadilo je použití newspeaku, ten totiž na plátně prostě adekvátně nemůže fungovat, aniž by na něm byla založená velká část filmu a to se tu neděje, jinak řečeno, o vyrábění umělého a ultrazjednodušeného jazyka se tu sice mluví, ale nikdo ho reálně nepoužívá, až na snad pět použití jednoho slova, to už bych považoval za lepší se na něj vykašlat zcela a soustředit se na ostatní motivy. Co se nejvíc povedlo? Atmosféra dokonalé, bizarní a unifikované dystopie. A o to jde, dokonce i když absentuje vesmírná vydra vybavená chapadlama. (04.07.2015)