Rumový denník

Alkoholový opar je v tomto filmu doslova hmatatelný a ačkoliv jsem byl zcela střízlivý, film se mi skutečně líbil. Vystřízlivět by měla spíše zdejší, chvílemi dosti zdrcující kritika. Já jsem měl pocit, jako bych se díval na pokračování Ohňostroje marnosti, jen chytřejší, vtipnější, hezčí, v jiném prostředí, s jiným příběhem a jinými herci. Speciálně pak ležérní Johnny Depp vyzdvihl tento snímek o úroveň výš, o nahrávačích Rispolim a Ribisim nemluvě. Jen ten Aaron Eckhart se tam tak nějak míhal a ve výsledku jako by tam ani nebyl... Neubráním se srovnání Rumového deníku s další Thompsonovou perlou, jíž není nic jiného než Strach a hnus v Las Vegas. Oproti vegasskému hnusu je portorický deník značně umírněnější a sluší mu to o poznání více. Komická složka plynule odstupuje částem dramatickým, chvílemi až thrillerovým a naopak. Ne, nebudete se válet smíchy a ne, nebudete si kousat nehty napětím, ale právě ona nadžánrovost a lehkost činí tento film o to zajímavějším. I když (jak tak koukám) tato forma nebude nejspíš příliš doceněna. (12.12.2011)

,,PATŘÍ SVĚT JENOM TOBĚ? A KDYŽ TO ŘEKL, ZARAZIL SE. NE PROTOŽE TO ŘEKL, ALE PROTOŽE KONEČNĚ POCHOPIL SOUVISLOST MEZI DĚTMI VYBÍRAJÍCÍMI ODPADKY KVŮLI JÍDLU A LESKLÝMI MOSAZNÝMI TALÍŘI NA VCHODOVÝCH DVEŘÍCH BANK“..... /// Zamotanej příběh, kde jeden neví jestli jde o chlast, politiku nebo lásku. TOHLE JE PORTORIKO! A Američani ho mění v obraz svůj. Moře se dá vidět, jen když bydlíš v hotelu a domorodci jsou tu odpadky. Ale ani v tom není hlavní poslání novináře Paula Kempa. V Americe zuří volební boj (Einsenhower – Kennedy), komouši jsou homouši, ale v Portoriku jde o prachy. Jsou tady pozemky….KOHO TO kurva ZAJÍMÁ!!! Alkáčská idilka, kde jedinou emocí je chuť na Amber Heard má jistě i jiný přednosti, ale mě z toho vychází nuda (na třetí) o tom, jak dospět ke svýmu vlastnímu ,,já“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román od Hunter S. Thompsona číst nebudu. 2.) Vzrušujou mě chlapci s tělem z reklamy na TotalGym. 3.) Thx za titule ,,skeletorek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (11.02.2012)

Ač film postrádá typicky "thompsonovského" ducha, který naopak nechybí ve Fear and Loathing, není pouhým laciným pokusem o zfilmování dle mého nejlepší spisovatelovy knížky. To hlavní, tedy Karibik, hektolitry rumu a krásná Chenault, přítomno jest. A i Depp, ač v porovnání s jeho jinými rolemi nezvykle uťáplý, podává solidní představu o tom, jak romanticky dobrodružná mohla taková karibská novinařina být. Projekce no.2: Atmosféra přetrvává, nicméně celkový dojem mdlý -> 3*. (14.12.2011)

Taková pohodová oddechovka, kterou drží nad hladinou průměru perfektní super pijan Johnny Depp. Se svými kamarády vesele popíjí po domácku vyrobený lih, kapou si drogy do očí a mají se fajn. Jakýsi potenciál ve vzduchu poletoval, leč naplněn ani zdaleka nebyl. Vtipných momentů skutečně není mnoho. Naopak mi přišlo, že té otravné romantiky je více než by bylo zdrávo. Uvědomoval si to asi i pan režisér, a tak ji v jendnom okamžiku utnul Adolfovým proslovem, což byl právě ten jeden z mála vtipných momentů. Když se nad filmem zpětně zamýšlím asi tady nevykouzlím více než 2*. (07.04.2012)

Oproti knize je to mnohem míň cynické a zároveň mnohem pichlavější, opojné rumové selánky jsou tu nahrazeny celkem výrazným politickým tématem a jeden se až nestíhá divit, jak nezvykle aktuální může být příběh z šedesátých let. Když mi bylo zhruba dvacet, přečetl jsem Rumový deník za jeden večer s lahví šampusu u postele a byla to neuvěřitelná zábava. S filmovou podobou bych to už asi neudělal, ale zábava je to taky. Johnny Depp pokračuje v oživování (tenotkrát i jako producent) díla Huntera S. Thompsona, takže respekt. A hraje taky hodně dobře. Nejen on. (09.12.2011)