Rumový denník

Asi takhle - některé filmy se vám vykouří z hlavy do zítřejšího rána, některé se vytratí z paměti do tří dnů, jiné na to potřebují týden či dokonce měsíce. Rumový deník se mi rozplynul v momentě, kdy jsem vypnul televizor. Vím jen, že tam hrál Johnny Depp, odehrávalo se to v Karibiku, hodně se mluvilo a chlastalo. Žádné jiné stopy ve mě tenhle filmový kousek nezanechal a nikdy se k němu určitě nebudu vracet. Jestli bych měl Rumový deník nějak charakterizovat, tak ho vystihuje bezradnost. Celkový dojem: 35 %. (10.05.2020)

Ač film postrádá typicky "thompsonovského" ducha, který naopak nechybí ve Fear and Loathing, není pouhým laciným pokusem o zfilmování dle mého nejlepší spisovatelovy knížky. To hlavní, tedy Karibik, hektolitry rumu a krásná Chenault, přítomno jest. A i Depp, ač v porovnání s jeho jinými rolemi nezvykle uťáplý, podává solidní představu o tom, jak romanticky dobrodružná mohla taková karibská novinařina být. Projekce no.2: Atmosféra přetrvává, nicméně celkový dojem mdlý -> 3*. (14.12.2011)

Pěkný, příjemný, vtipný a svým způsobem docela zajímavý. Na druhou stranu film sám o sobě natolik neoslní a v konečný fázi nenabídne mnoho co si z filmu odnést, vyjma příjemný nálady. Ale to si dokonale kompenzuje skvělýma scénama pod vlivem všech možných i nemožných drog a hektolitrama chlastu. A i když hlavní postavy zrovna abstinujou, tak je to taky docela sranda. Upřímně, Johnny opět táhne většinu filmu, a tak to asi i má být. Na skvělejch hercích je film postaven a zbytek je už jen šikovně přimíchanej. (12.12.2011)

Když se na plátně objevila poprvé, zaskočila mi miňonka. Když ji kamera zabrala podruhé, zapomněl jsem polknout a káva mi tak vytekla z úst na mikinu. Potřetí jsem už byl skoro nasrán, poněvadž to mně z rukou vypadla termoska s teplým čajem. Vyplynulo mi z toho ponaučení, a tak jsem zbytek filmu proseděl zařezán jako pila ve fošně, připraven zvolat "zdravotník!", kdyby mě snad z její krásy trefila pepka. Ano, řeč je o Amber Heard. Šmankote, i kdyby se Rumový deník jmenoval dvouhodinový záběr na její obličej, já do toho kina půjdu znovu! Jo a kromě ní? No jistě, Johnny zůstal Johnnym, novým mimickým výrazům ho už zřejmě nikdy nikdo nenaučí, a rum je mrcha již od prvopočátků, to také víme. Co jsme však možná nevěděli je, že Bruce Robinson dokáže filmu vdechnout příjemnou atmosféru, díky níž se pak i krutý návrat sychravým večerním městem z kina domů promění v hezkou procházku. (09.12.2011)

Budu tak drzý a dovolím si hodnotit film, který jsem po půl hodině vypnul. Nedalo se na to koukat, rozhodně jedna z nejnudnějších věcí, kterou jsem začátkem r. 2012 “viděl“. Snesu hodně, většinou se prokoušu kdejakým blábolem, jen abych nesoudil podle pár úvodních minut, jenže tady to nešlo. Nedokázal jsem se soustředit na obrazovku. Film, u kterého prokecám půl hodiny s přítelkyní a pak si oba řekneme "co se tam vůbec děje?", nestojí ani za jednu hvězdu. Tu dávám jen jako náplast za hodnocení bez zhlédnutí alespoň tři čtvrtiny filmu. Tohle se fakt nedalo! ;) (05.02.2012)