Father Ted

První svojská show Grahama Linehama, jehož komediální rukopis je tady čitelný stejně dobře jako v případě IT Crowd či první (jednoznačně nejlepší) série Black Books. Irský původ autora je tady akcentovaný nejen ústřední mužskou postavou (jak Bernard z BB tak Roy z IT jsou, stejně jako jejich představitelé Irové jak polena), ale je dějově na jednom z malých irských ostrovů situován... Chemie ústřední dvojice je vynikající, Teda i Dougala si oblíbíte stejně rychle jako Bernarda a Mannyho či Roye a Mosse. Píšu dvojice, jelikož šílený otec Jack sice občas něco rozzuřeně zamumlá, resp. majzne nejbližšího nebožáka něčím tvrdým po hlavě, ale většinu času pouze spí v ústraní, sníc své sny o brandy a jeptiškách. A - stejně jako v BB a IT je nejspíš nejslabším článkem castingu žena - paní Doylová je příliš zapomenutelná postava, na to, aby vedle ostatních něčím zaujala. Ovšem, k seriálu jako celku - špičková zábava, jenž lehce snese srovnání i s Fawlty Towers. Ať žije irský humor. 90% (19.10.2007)

Nemůžu jinak, než dát po první sérii maximum. Britský sitcom, jak má být, typický humor, který mě několikrát opravdu rozesmál na nejvyšší možnou míru. Otec Ted, hloupý otec Douglas a věčně napitý Jack, to je opravdu trojka, která se hned tak neokouká. Uvidíme, když tak po dalších sériích zařadíme do topky. Feck off! (19.04.2015)

Po zhlédnutí první série konstatuji, že je to další 5 hvězdičková záležitost od Grahama Linehana, jen o nepatrný krůček za geniální Partičkou IT. Po druhém je to fifty fifty, stejně skvělé. Ted : Dougu, kdybys měl 3 přání, mít cokoliv si zamaneš, co by to bylo? Doug : Ne, já nic nechci, nic nepotřebuji... Ted : A co takhle, kdyby jsi byl jako Elvis, rocková hvězda? Doug : Jé! To by bylo skvělý!!! Ted : A měl by jsi ještě další přání? Doug : Ne, to mi úplně stačí být Elvis! Ted :A co mít k tomu pořádný fáro a balit na něj ženský ? Doug : Skvělý! To bych chtěl !! Ted : A co třetí přání, máš nějaké? Doug : To ne, mě úplně stačí být Elvis, mít skvělý fáro a balit na něj ženský. Ted : A co tenhle hrneček, ten bys nechtěl? Doug : Skvělý! Ten chci!!!... (05.11.2007)

Hlavně to nevzdejte po prvním dílu, protože zpočátku to zase taková sranda není, ale jakmile si člověk na tuhle šílenou partu zvykne, je to srdcovka. S odstupem času je to pro mě jeden z nejlepších sitcomů vůbec. Nezapomenutelné hlášky, krásně zkomolená angličtina a hlavně spousta výborného humoru. I když myslím, že každému tenhle styl sedět nemusí, tak mně se trefil přímo do vkusu. Můžu se na to koukat pětkrát po sobě a stejně si to zase pustím znovu. Mrs Doyle: "Now, what do you say to a cup of tea?" Father Jack: "Feck off, cup!" (22.03.2008)

Dějiště: Craggy Island, zapomenutý ostrov kdesi poblíž Irska a místní fara. Postavy: Tři kněží odsouzení svými nadřízenými - pro ne zcela přesně specifikované incidenty - k zřejmě doživotnímu pobytu zde. Dobře uklizení, nikoho neohrožující, nikoho nezajímající. A tak hlavním nepřítelm je jim (mimo místního biskupa) především nuda. - Tenhle seriál mě vážně baví ... A baví mě o to víc, že sama přesně nerozumím tomu proč. Je to s podivem, ale přestože jsou tři hlavní hrdinové notně přemrštění, dokážu uvěřit v jejich existenci. A tak se ptám, co je to, proboha, vlastně za chlapíky? - Teda vidím jako muže odsouzeného k životu, který si nevybral - v totálním zapadákově, navíc spoutaného pravidly, o nichž není na 100% přesvědčen. Věčně unuděný, deprivoný, občas rebelující - nikdy příliš. Dougal je zas velké naivní dítě, takový čistý bloud, který zásadně říká, co si myslí, i tehdy, kdy je to naprosto nevhodné. Byl by z něj bezvadnej hippie. Pokud jde o můj názor, tak na Craggy Island ho určitě uklidili právě pro jeho nebezpečnou upřimnost. Pak je tu ještě Jack, ale rozebírat jeho osobnost nemá mnoho smyslu, protože ji dávno utopil v lahvích whisky. Každopádně vypadá na chlapíka, kterému žádná pravidla nikdy nezábranila v tom, užívat si život podle svého. Celkem rozjetá partička, která to však ke své smůle většinou nemá kde rozjet :) - Příjde mi příliš jednoduché označit Otce Teda nálepkou "proticírkevní" humor. Je to spíše ten nejprapůvodnější druh legrace, kdy si utahujeme z důstojných věcí. Řekla bych, že Almodovarovy jeptišky z jeho filmu Černá roucha jsou vzdálenými příbuznými tehle irské trojice duchovních. Pravda, i já si teď nechtěně budu představovat, že to v katoliské církvi vypadá jako v tomto seriálu. Ale koneckonců, kdyby to na ostaních farách vypadalo jako na té z Craggy Islandu, byla by to docela legrace. (31.07.2008)