Vec

I po letech stále skvostná věc, která ohromuje neskutečnými Carpenterovými výjevy, které by už dneska byly CGI a nepůsobilo by takhle správně hrůzostrašně. Zřídkakdy narazím na filmy, které jsem dlouho opomíjel a i dnes na mě tak silně zapůsobily. Všem doporučuji, za mě by měl film mít kult Vetřelce, je to mnohem lepší. (26.11.2017)

Je to perfektný sci-fi horor od Johna Carpentera. Má skvelý príbeh o posádke americkej výskumnej stanice na Antarktíde, ktorá sa dostane do kontaktu s mimoriadne nebezpečnou mimozemskou formou, ktorá bola dlhé roky zmrznutá v ľade, pričom už spôsobila smrť celej posádky nórskej stanice a tak musia členovia stanice urobiť všetko preto, aby ju zničili, lebo by časom mohla ohroziť aj celé ľudstvo. A kedže je táto forma života schopná napodobiť všetko živé, nedá sa veriť nikomu. Spracovanie je rozhodne vynikajúce, toto mi skutočne prišlo ako kombinácia všetkého, čo mám v tomto žánri rád a pritom pri snáď najvyššej možnej kvalite. Dej už od začiatku pôsobí výborne, cítiť v tom tú správnu tajomnosť a keď sa to už naplno rozbehne, úroveň ide ešte vyššie, pričom si ju s minimálnymi rozdielami udrží až do konca, tu som mal skutočne pocit, že jedna nezabudnuteľná scéna strieda druhú. Perfektný je aj výber prostredia, základna na Antarktíde je nielen atraktívna, ale hlavne ponúka pocit odlúčenia od civilizácie, kde je záchrana prakticky nemožná a navyše kvôli obmedzenému priestoru výborne funguje aj pocit klaustrofóbie, kde sa niekomu inému dá veriť len ťažko. A nesklame ani samotné zlo, v tomto prípade pomerne netradičná mimozemská forma života, ktorá ponúka priestor pre mnohé nápady, čo sa jej aj darí a tak neustále niečím prekvapuje. Vynikajúco je na tom aj hororová stránka, je tu perfektná atmosféra, ktorá sa filmom nesie po celý čas a neustále cítiť napätie, keďže tu sa stále niečo môže stať. A samotné hororové sekvencie sú už samostatnou kategóriou, tu o nejakom stereotype nemôže byť ani reči, každá scéna je iná, je tu plno perfektných nápadov a skvelo zvládnutých tvorov, ktoré pôsobia aj poriadne nepríjemne. Tu sa aj ťažko vyberá to najlepšie, scéna so psami, krvná skúška, snaha o oživenie muža, ale vlastne aj všetko ostatné je vynikajúce. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, táto zostava výskumníkov ponúka úplne ideálny výber postáv a poteší aj niekoľko známych tvárí ako Kurt Russell alebo Keith David. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, atmosféra, napätie a tie triky, ktoré dodnes považujem za vrcholné pre tento žáner, John Carpenter v najlepšej forme. A vydarila sa aj hudba. Vec je moja srdcovka a jednoznačne najlepší horor, aký som kedy videl, čo sa nezmenilo ani po mnohých pozretiach. Síce nemôžem povedať, že by bol až tak desivý, ale jednoducho má všetko, čo mám v tomto žánri rád a svoj potenciál využil naplno. 88% (05.07.2007)

8/10. Podmanivý až na půdu. Naprosto neuvěřitelné, co v roce 82 Carpenter stvořil za děsivost. Hlavní síla ale tkví v izolaci postav, hutné atmosféře a především faktu, že si nejste jisti, proti čemu ve skutečnosti stojíte. Scéna, kdy skupinka hrdinů zkouší vlastní krev, je naprostý strop očekávání a následného děsu. A ta hudba" Všechna čest! PS: Kurt Russel je zatraceně cool. (08.07.2019)

Od úvodního titulku s názvem filmu, od prvního tónu Morriconeho hudby, který zazní do tmy, od první scény, je vám jasné, že vás čeká mimořádný zážitek. A od prvního zhlédnutí v pubertě má VĚC taky své pevné místo v mé hororové top trojce. Působivý efektový horor beroucí si to nejlepší z VETŘELCE a LUPIČů TĚL a spojující těžkou paranoidní a bezvýchodnou atmosféru, nesnesitelně umocňovanou hudbou, s přehlídkou prvotřídních masek a gore efektů a dvěma brutálními lekačkami (resuscitace, krevní zkouška), to celé ve velmi exotickém prostředí a završené jedním z nejlepších filmových konců. Jo a výborná práce se zatmívačkami. A ani nevadí totální plochost postav. (09.07.2005)

Tohle jsem prvně viděl ještě na památném OK3 v němčině a byl to tehdy neskutečný zážitek, coby dítě školou povinné jsem měl oči navrch hlavy. Pak to kdysi dávali na ČT v nočních hodinách a s titulky (jo to bývaly časy). Nahranou VHS mám dodnes. Musím říct, že se u hororů málokdy skutečně bojím, ale atmosféra strachu a paranoie tady mě naprosto dostala. K tomu nezapomenutelný motiv Morriconeho hudby, všudypřítomný mráz, chabé světlo - prostě nejatmosféričtější scifi horor pro všechny časy. Myslím, že je film výborně zvládnut scenáristicky i režijně, scény, které začnou jako poklidný dialog, postupně přerůstající ve vzájemné podezírání a obviňování někdy končící až smrtí některého polárníka jsou tak skvěle vygradované, že by se za to nemusela stydět lecjaká divadelní hra. A taky jsem neviděl jiný film, kde hrdina na konci prohlásí, (spoiler) že nemůže dál a rezignovaně počká, až zmrzne... (14.10.2005)