Hmla

V komentári k "Niagare" som písal o filmoch, kde hlavnú úlohu suverénne preberá prostredie. V Hmle je to pochopiteľne hlma. Sakramentský John Carpenter z klasickej hororovej rekvizity urobil hlavnú hviezdu, ktorá má dokonca charakter - hmla nepôsobí ako hmla ale ako dym, ktorý svetielkuje a je navyše (takmer) hmatateľným symbolom vzrastajúcej hrôzy. Ešte v žiadnom horore som nevidel, aby mali pocity a emócie priamu vizuálnu obdobu. Zo všetkého najlepšie sú momenty, kedy sa hmla rozpína za zvukov hudby, ktorá je skôr sumou opakujúcich sa explozívnych úderov. Pri všetkej úcte k nemŕtvym námorníkom s pekným náradím v rukách - hororotvornými prvkami sú tu hmla a hudba. V tejto súvislosti ma prekvapuje, koľko prispievateľov sa nazdáva, že čím viac minutáže je na tachometri, tým nudnejšia začína byť jazda - ja si myslím, že je to presne naopak. Len pre informáciu - hmla začína definitívne útočiť v 54. minúte a 10. sekunde, pričom film má cca 83 minút. Jazzová hudba, ktorú Adrienne Barbeau púšťa v rozhlase sa dokonale hodí k charakteru hmly ako určitému "jazzy" prvku. Vysielanie rozhlasovej stanice ozývajúcej sa z času na čas nenápadne udržiava kompaktnosť príbehu. ("It´s moving faster up Regent Avenue... Broad Street... Clay Street..." Brrr!) (24.03.2005)

Kategorie: Vyčpělý old school horor. Carpenter spoléhá na smrtelně přímočarý příběh z kategorie strašidelných pohádek a daří se mu budovat atmosféru, k čemuž mu dopomáhají kvalitní triky. Jinak nemá Mlha moc co říct. Bát se u ní prakticky nelze, gore scény se odehrávají mimo záběr kamery, postavy nemají téměř žádný prostor a jejich jediným smyslem zde je prostě fakt, že existují a buď zemřou, nebo ne. Smeknout zbývá opět jen před multitalentovaným Johnem Carpenterem, který vedle režie a scénáře obstaral i výborný soundtrack, střihl si vedlejší roličku a stvořil onu působivou atmosféru, která je největším kladem filmu. (19.05.2009)

[50%] John Carpenter u mě není vyloženě top režisér. Ani první Halloween mě až tak neuchvátil, ale další části  - to už bylo o dost lepší. Sem tam si jeho starší tvorby doplním, ale nic extra. Tato MLHA byla docela nudná a ničím zajímavá, ale vyloženě bych ji neodstřelil. Něco málo dobrého bych tam asi našel. Ten nápad nebyl špatný a ve finále to bylo i vcelku mírně napínavé. Ale efekty jsou opravdu mizerné. Herecké obsazení je na tom tak nějak obstojně. Hudba až tak výrazná není. Holt u Halloweenu se Carpenterovi jeho theme vyvedlo asi nejlépe. Co k tomuto hororu dál říci? Klidně bych dal jen 2*, ale kvůli úctě k režisérovi a ke skutečnosti, že to až tak zlé nebylo, resp. tam nebylo nic, co by mě vyloženě vytočilo, tak ty slabší 3* do slabého průměru z milosti tentokrát udělím. (12.07.2021)

Samozřejmě efekty použité v tomhle filmu už značně zestárly a námět je vyloženě omšelý, jako by odněkud z 20. let minulého století, ale Carpenter je mistr béčkových hororů a dokáže z mála vytěžit maximum. Atmosféra filmu nechybí a lekaček i scén vyvolávajících napětí je víc než u současných hororů nabitých digitálními triky a disponujících slušným rozpočtem. Slušně odvedená práce, celkový dojem: 60 %. (07.05.2009)

Tu se z mlhy vynořily divný postavy, jejich párty kostlivý, těžko někdo zastaví... Mistr atmosferických snímků (především pak hororů), John Carpenter, představuje po Halloweenu svůj další povedený film, s mysteriózním nádechem. Není to zdlouhavé, má to spád, je tady Jamie Lee Curtis a hlavně neopakovatelné osmdesátkové kouzlo. Tento film a vůbec styl, který reprezentuje - můžu. (02.09.2013)