Klopanie na nebeskú bránu

„Umírat se dá i stylově“. Netřeba v tom hledat hlubší otisk, (byť základní myšlenka je jasně čitelná), tohle má za cíl „pouze“ pobavit popř. posloužit jako oddechovka, což se taky (tu s větším, tu s menším úspěchem) daří. Knockin´ on Heaven´s door je svěží road movie nesoucí se v notně odlehčeném duchu, ale vždy v pravý moment připomene vážnost situace, tj., že smrt už netrpělivě přešlapuje za dveřmi, v podobě záchvatů hlavního hrdiny. A tak se vám může lehce stát, že v závěru (za ten ostatně ponechávám 4*, byť přiznávám, kdysi na mě snímek zapůsobil o poznání více) dojde i „na pověstnou slzu“. S (osobním) dovětkem na závěr: chtěl bych mít taky takhle „načtenýho“ Tarantina. Tolik k výtkám. P.s. jestli je opravdu v nebi moře, tak už se tam těším. O to větší mám strach, co na mě v tom pekle čeká. Snad aspoň tu tequilu tam mají. P.p.s…… Pinocchiovi jsou 3 roky a Terminátorovi táhne na 7. Primitivní co? Ale (stále) zabírá (alespoň v mém případě :-) (03.10.2012)

V druhé polovině 90. let se německý film na krátkou chvíli probral k životu Tykwerovou LOLOU a KLEPÁNÍM NA NEBESKOU BRÁNU. KLEPÁNÍ je sympatickým, dojemným a úsměvným počinem evropského fanouška amerických filmů, zejména tarantinovek a právě láskyplnost, naivita a lehkonohost jeho filmu, do kterého nenásilně smíchal od všeho trochu, vás okouzlí. Spolu s velmi šťastně vybranými hlavními představiteli. (01.03.2008)

Klepání je podle mě lepší než Lola. Sice o takhle malilililinkatý kousíček, ale přece. Ne, lepší je špatné slovo. Srozumitelnější by možná bylo lepší. Někdo by mohl říct i normálnější, obvyklejší, tuctovější. Klepání je o strachu ze smrti, který přejde v euforii z nevyhnutelnosti toho všeho, ve stav, kdy se smrti můžete jenom smát. Klepání je taky o poznání komerčnější než Lola, jezdí se tu krásnými auty, hodně se tu střílí a všichni jsou krásní, mladí a neklidní:) Ale tenhle film vás vezme za srdce, a to hlavně zásluhou Tila Schweigera a Jana Josefa Lieferse, jejichž přátelství doslova na život a na smrt je hlavním motivem celého příběhu. Ale Klepání není o tragédii dvou mladých mužů, právě naopak, je o radosti ze života, o smyslu pro humor, a především o kráse moře........A abych nezapomněl, Rutger Hauer se ve filmu objeví sice jenom v malinkaté, ale zcela zásadní a kouzelné roli. (25.01.2003)

Popravdě řečeno, "Klepání na nebeskou bránu" v mém případě přineslo určité zklamání. Čekal jsem trochu hlubší ponor a místo toho jsem dostal bláznivou komedii. Je ovšem pravda, že film kromě toho, že si neuvěřitelným způsobem dělá legraci z akčních filmů či thrillerů, především odráží zcela konzumní hodnoty tohoto světa. Bez jakéhokoli přesahu do věčnosti... celkový dojem: 75% (09.09.2009)

Na doporučení jsem se na tento film podívala. Byla jsem překvapená, celkem se mi snímek líbil. Sice ne až tak moc, aby to bylo na plný počet. U mě, kamenem úrazu bylo přehnané napodobování Tarantina, místy mi to lezlo krkem a chvilkami mi snímek připomínal Pulp Fiction. Jinak jsem si všimla, že Klepání na nebeskou bránu má zde pomyslnou nálepku nejlepšího německého filmu. Já osobně německou kinematografii zavrhla už dávno a proto je pro mě překvapením že němci točit filmy umí nebo spíše uměli, tenhle film je toho zdařilým příkladem. (29.01.2010)