Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminální fikce z produkce HBO o tom, jak by asi vypadal svět po vítězství Třetí říše. Jedním z míst kde se natáčelo byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Píše se rok 1964. Berlín se chystá na oslavu führerových 75-tých narozenin a obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Zatímco celý svět s napětím očekává tuto převratnou událost, SS detektiv March (Rutger Hauer) vyšetřuje záhadnou politickou vraždu. Přes naléhání Gestapa, aby pátrání ukončil, je March rozhodnut případ vyřešit. Spojí se proto s americkou novinářkou Cahrlie Maguirovou (Miranda Richardson), která pak náhodně sama rozkrývá své vlastní záhady. Společně odhalují tajemství, které by mohlo vést k pádu Třetí říše. V patách jim je Gestapo, oni však unikají, aby prozradili světu pravdu o ... Otčině.
Jedním z míst, která byla vybrána k natáčení filmu, byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Proto provázela natáčení Otčiny řada ironických momentů. Scény velkolepé oslavy Hitlerových narozenin se odehrávaly na Letné, tradičním místě různých shromáždění, vojenských přehlídek a prvomájových průvodů. Na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdravily tisíce komparzistů převlečených za občany Germánie Hitlera. A kryt v kopci pod památníkem, určený dříve stranické elitě pro případ jaderného útoku, poskytl přístřeší davům komparzistů. Produkční Václav Eisenhamer poznamenal: "Vyrostli jsme ve státě podobném tomu ve filmu. Rozumíme tedy Marchovu příběhu." Celkově probíhalo natáčení v Praze 37 dní, od 5. března do 16. dubna 1994. (HBO Europe)

(viac)

Recenzie (97)

Phobia 

všetky recenzie používateľa

Dramatická detektivka z 60. let alternativní historie, ve které Německo vyhrálo válku. Podařilo se vcelku zdařile vykreslit totalitní atmosféru strachu, bezmoci, nedůvěry, udavačství, represí... vlastně to dost připomínalo ta naše zlatá, úžasná a bezchybná léta komunismu: každý člověk musel pokorně držet hubu a krok, cokoliv jiného znamenalo sebezničení. Prostředí českých reálií na autenticitě mohlo mít svůj podíl - otřískané, zašlé, špinavé ulice atd. - mně osobně to rozhodně nijak nerušilo při sledování. Rutgerovi to v černé esesácké uniformě fakt seklo a po herecké stránce také odvedl slušnou práci. Ani ostatním hercům není co vytknout, přinejmenším mi nikdo nevadil. Příběh mě zaujal (tedy ve spojení s atmosférou a politickou situací, jinak by šlo o celkem standardní vyšetřování vraždy), líbil se mi i závěr (jakkoliv netuším, nakolik se scénář držel knižní předlohy). Na televizní, tím pádem béčkový film jde opravdu o solidní dílko, které je mi milejší než leckterý mnohamiliónový kinohit. 70% ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Alternativní historie s odlišnym výsledkem 2. světový války je celkem zajímavej nápad. Nevzpomínám si na žádnej jinej film, kde bych něco podobnýho viděl. Bohužel, všechno ostatní ve filmu je pouze průměrný až podprůměrný. Navíc jsem měl trochu problém s tim, že jsem měl vidět Berlín v roce 1964, ale viděl jsem Prahu. Hákový kříže na zdech a černý Wartburgy a Mercedesy v ulicích prostě z Prahy Berlín neudělaj. A těch pár triků s nějakejma monumentálníma budovama na pozadí, vypadalo jako pěst na oko. 60% ()

Reklama

Cheeter 

všetky recenzie používateľa

Kdyby se film neodehrával v Praze, tak jej asi vynechám. Základní příběh byl dost naivní, nevěřím tomu, že by holocaust šel utajit, protože nakolik to byla velká mašinérie, tak by určitě nějaká skulina na únik byla. Co se ovšem povedlo, byly lokace, dokázal bych věřit tomu, že se nacházíme v Německu 60. let. ()

Rendiss 

všetky recenzie používateľa

To bylo tak divný, až se mi něco z toho i líbilo. Příjezd amerického prezidenta do Reichu všem řekne, že němci vyvražďovali miliony lidí v koncentračních táborech. Mě by zajímalo, jak to mohli tajit 15 let. To jako žádný dozorci nepřežili, jen lidé, kteří "vymysleli" tábory? Ale to snad ne. Ve zpracování museli mít prsty nějaký náckové, jinak to nevidím. 2* za Hitlera, zešedivělého staříka, kterého Parkinson asi opustil, nebo ho zřejmně dr. Mengele vyléčil. To by se na tom světě krásně žilo, kdyby nebyly takový choroby. Bože.. ()

korok 

všetky recenzie používateľa

Zrovna nedávno jsem dočetl originální knižní předlohu Roberta Harrise a tak jsem se rozhodl sehnat si i filmové zpracování tohoto interesantního díla, pojednávajícího o tom, jak mohl svět vypadat v roce 1964 po vítězství Třetí říše v druhé světové válce. Jak už to tak bývá, kniha samozřejmě zajímavější a napínavější, spousta záležitostí ve filmu vynechána a děj i rozuzlení poněkud dost, řekl bych, pozměněn. Když si ale odmyslím to, že znám knižní předlohu, tak film jistě nezklamal, na to, že se jedná o televizní produkci. Chtěl bych tento příběh vidět zpracován s vyšším rozpočtem a pro kina určený. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (7)

  • VHS verzia má menšie úpravy (iný začiatok, vrátane narácie, a tiež upravený záver) oproti originálnej verzii, ktorú vysielalo HBO. (Real Tom Hardy)
  • Produkcia si lokácie v Česku starostlivo vyberala a vyhľadávala najmä ponuré, depresívne vyzerajúce budovy z éry studenej vojny. (Real Tom Hardy)

Reklama

Reklama