Recenzie (1)
Někdy se bojím, že nebudu bulet, až bože zjistím, že svět ztratil kule. Někdy se bojím o tvoje dary, že než je poznám, budu už starý. Někdy se bojím průvanu z dveří, že až se zavřou, nebudu věřit. Někdy se bojím o svoje tělo, že jednou zjistí, že není, co chtělo. Někdy se bojím o kamarády, že se jich zřekneš, budeš stát zády. A někdy se bojím, že přijdou fámy. Někdy se bojím, že zůstanem sami. Někdy se bojím o všechny básně, tak nějak to cítím a nevím proč vlastně. Někdy se bojím a nesnáším pózu. Někdy se bojím o selský rozum. A někdy se bojím srdcí, co zebou, někdy se bojím, že nepohnu s tebou. A nejvíc se bojím, nejvíc mě děsí, že jsem tě ztratil a nebo že nejsi. Tak nech mi jen vodu, slova a písně, chci po tobě málo, tak netvař se přísně. Neber mi víru, neber mi nebe, neber mi, prosím, neber mi sebe. **** ()