Bal-Can-Can

Snímek má klasický nádech ex-jugoslávských fimů, které jsou pověstné černým humorem. Makedonský film, který po dlouhé době oslovil srdce tamního diváka (včetně mně jakožto rodilého Makedonce). Film se snaží vypořádat s událostmi z lokálního konfliktu, který proběhl v roce 2001. Road-movie s nádechem jugoslávského bratrstvý i nenávisti, plný ambivalentních zápletek, národních stereotipů a černého humoru. Drama, komedie, satira v jednom balení. (31.08.2014)

Oficiální text distributora psal zase někdo, kdo z filmu viděl sotva úvodní titulky. Mrtvá babička pečlivě zabalená v koberci byla původně sice určena k propašování, ale záhy je kýmsi ukradena. A protože Trendafil s manželkou si neví rady, zavolají přítele svého otce. Najde se nakonec jen ten koberec... Není úplně fér tohle nazývat komedií, protože je to pouze vyobrazení kruté reality Balkánu. Střelba, mrtvoly, krev, drogy, prostituce, prodej dětí na orgány, to všechno se zde nachází v nejryzejší podobě. 95% (02.02.2014)

Divák se smyslem pro černý humor jednoznačně ocení. Film začíná tak nějak nesměle ale postupně se z něj stane strhující roadmovie po balkánu. Příběh je v podstatě docela drsný až brutální, ale ten "balkánský filmový" nadhled tomu dává úplně jiný rozměr jinou vlnu, že jsem se smějte v místech a situacích které od podstaty směšné nejsou. Ale ve filmu jsou tak ztvárněné, že se tomu nedá nezasmát. To se nedá převyprávět to se musí vidět! (02.02.2019)

Džango šel přímo z kriminálu dobrovolně do armády a protože byl jedním z mála, kdo to udělal ještě v předvečer války a zároveň má nejvlastenečtější kecy ze všech, kroutí si fešáckou vojnu pěkně ukrytý před střelbou a možnou smrtí při roznášení povolávacích rozkazů a nahánění dalších "dobrovolníků". Kromě toho taky ve válkou rozvrácené zemi rozjel byznys s mafií. Kdybych nevěděl, že koukám na hraný film z r. 2005, vsadil bych se že mám puštěný o osmnáct let mladší dokument o Ukrajině a ukrajinském ТЦК. (19.05.2024)

Bal-Can-Can měl zřejmě být jakýmsi černohumorným podobenstvím o stavu mysli post-Jugoslávského (mikro)světa. Ale vůbec se mu to nepovedlo. Nemíním komentovat neexistující scénář, mizernou výpravu či zoufale přehrávající herce. Konec konců i amatérské pásmo skečů může být zábavné. Humor (či jeho absence) je však paradoxně největším kamenem úrazu tohohle filmu. Není černý, nekorektní ani sarkastický. Většinou prostě není. A pokud ano, tak vesměs jen hloupý a prvoplánový. (27.02.2015)