Temná hvězda

Absurdní humor hodný Monty Pythonů a inspirační zdroj pro Červeného trpaslíka. U nás prakticky neznámej kultovní film a ranná studentská tvorba Johna Carpentera ze 70. let. Depresivní antiteze Star Treku. Víte co se stane, když začne počítač uvnitř atomové hlavice filosofovat o smyslu života? Připravte se na nadkritické množství černého humoru. A už jste viděli tenhle videoklip? (21.01.2018)

Taková zábavná kravina, jejíž jednoznačným vrcholem je finále. I tak to má ale dost problémů a tím hlavním je to, že se tam vlastně skoro nic nestane (a asi polovinu filmu se tu honí mimozemšťan), díky čemuž je ten film pak nudný. Bohužel se to na pár bizarních nápadech neudrží celé, i když pár scén je fakt dokonalých, z nichž jednoznačně a bezkonkurenčně vyhrává ta poslední. 3* (25.05.2019)

Obsah filmu zdál se být lákavý, když se na jeho obalu skvěl ten tučný nápis, že jde o kultovní parodii na Star Wars a Vesmírnou odyseu. Pln dychtivého očekávání věcí následujících jsem disk rozechvělými prsty vložil do přehrávače. A čekal jsem. Čekal a čekal. Ještě dobrých patnáct, dvacet minut po skončení filmu jsem čekal. Čekal jsem, jestli mi to dojde, jestli se objeví nějaká zpětná vazba, která mě uvrhne v úžas a uznalé pobrukovaní. Nestalo se tak. S úspěchem lze tvrdit, že se dostavil pouze lehký pocit bezradnosti a rozčarování. I když to také není příliš překvapující. A z čeho jsem měl vlastně být u vytržení? Z toho, jak se jeden z členů posádky nedobrovolně honí s přefouknutým a poťouchlým oranžovým míčem? Nebo snad ze svízelné situace stejného člena posádky ve výtahové šachtě? Nebo z trávení volného času vesmírných poutníků? Jak směšné! Jak smutné! A tak zůstává jen rozmluva s bombou, která trvá na svém určení. A hudba, kterou vyluzoval na prazvláštním nástroji samozvaný vůdce vesmírné posádky. Což je vlastně zatraceně málo. Čtyřčlenná posádka putovala ve svém čistícím úkolu ve složení: samozvaný vůdce Doolittle (Brian Narelle), přezíravý Boiler (Cal Kuniholm), samotářský Talby (Dre Pahich s hlasem Johna Carpentera) a Pinback (Dan O'Bannon), který se do posádky dostal omylem. Dále je zde hibernovaný velitel Powell (Joe Saunders), ochránce počítač (hlas Cookie Knapp) a několikrát vypuštěná bomba číslo 20 (hlas Adam Beckenbaugh). A tak jen zbývá doufat, že všechno odnese fosforeskující kometa, nebo vesmírný surfing do žhavé atmosféry nestabilní planety. Snad se mi to vše jen zdálo. Snad byl to jen můj halucinogenní sen. Samozřejmě ne vše se dá hodnotit pouze negativně a tvůrci si minimálně zaslouží mojí sympatii pro jejich zapálenost. Budiž světlo! (23.05.2016)

docela zajímavé sci-fi...je to takový oddechový co se děje v lodi atd...chviličku před koncem zažít s posádkou a vidět její konec kterej byl krásnej...efekty teda příšerné a carpenter když tohle dělal byl asi zhulenej jinak nevim..ale neni to špatný :D barva filmu - červená..žánr neni komedie ale spíš drama... (09.10.2010)

Původně studentský film Johna Carpentera, který se po pár úpravách a dotáčkách podařilo uvést do kin, kde se setkal s téměř nulovým zájmem, ale později si získal kultovní status. Temnou hvězdu málokdo zná, ale ve své době šlo o dost průlomový film, který byl takovým protipólem k tehdejším sci-fi filmům. Členové posádky titulní vesmírné lodi nebyli žádní dobrodruzi objevující nové světy. Byli to znudění a nezodpovědní flákači, kteří si vzájemně lezli na nervy a vykonávali úmornou a monotónní práci. Obvyklé sterilní interiéry vesmírné lodi z dřívějších sci-fi filmů tu nahradily kajuty plné nepořádku a orchestrální hudbu nahradilo country. Údajně šlo i o první film, kde byl vyobrazen skok hyperprostorem, který dobře známe např. z pozdějších Hvězdných válek. Najdeme tu spoustu podobností s pozdějším Vetřelcem, který podobným způsobem odromantizoval život ve vesmíru a na kterém se také podílel scenárista Dan O'Bannon, jenž byl v obou případech nařčen z toho, že vykradl It! The Terror from Beyond Space. Neschopná, dysfunkční posádka vesmírné lodi a humor spojený s filozofováním byli zase zásadní inspirací pro sci-fi sitcom Červený trpaslík. Film nijak nezapírá svoji lo-fi výpravu (zdejší mimozemšťan vypadá jako nafukovací míč), ale na to, s jak omezenými prostředky ho Carpenter a O'Bannon natočili (interiéry lodi byly vyrobené z krabic od bot, kontrolní panely z tácku na led a helmy z dětských hraček), výsledek působí poměrně realisticky a skutečně máte pocit, že se nacházíte v kosmické lodi. Temná hvězda dokáže filmové fajnšmekry dodnes pobavit svou psychedelickou atmosférou, slapstickovým humorem a vtipnými dialogy (především nezapomenutelným filozofickým rozhovorem s mluvící chytrou bombou, kterou se člen posádky snaží přemluvit, aby nedetonovala). (01.12.2023)