Disco Boy

Pestrá paleta tém sa ligoce ako v odrazoch rotujúcej diskogule a medzi všetkým tým odcudzením, vykorenením, pochybovaním, previnením, migráciou, kolonializmom a ekológiou tancuje svojskú kreáciu jeden režisér so svojou umeleckou víziou. Svojim filmom sa chce aspoň dotknúť všetkého, čo ho trápi a napratať tam formálne všetko, čo má rád, a ja vlastne neviem, či sa mi to ako celok páči alebo nie. Neónovo artový mnohojazyčný mix nejde totiž cez rozum, na to je príliš symbolický, ale nevnikol mi poriadne ani do srdca... zato však oči a uši naplní vrchovato, zvukový dizajn a obraz tu jednoznačne vládnu. Nie je to pritom vyprázdnená maniera ako u Refna ani psychedelická genialita Noého alebo koncepčná cieľavedomosť Sorrentina, je to od každého trochu a napokon "iba" filmový tróp o podobnosti v rozdielnom, spájaní protikladov a prelínaní realít. (12.11.2023)

Formálne inovatívny, výraznou obrazovou aj zvukovou štylistikou vyšperkovaný 'Disco Boy' (Franz Rogowski) prezentuje už štandardne-festivalové témy identity a migrácie neštandardne výrazným formalizmom s takmer-vyprázdnenou naráciou. Z počiatočného realizmu sa do podvedomej hypnotickej sugescie dostávame hlavne cez gradujúci sound-design, vďaka ktorému všetky vonkrajšie konflikty príbehu sú upozadené na úkor tých vnútorných. Pocitový tranz, manipulácia filmového času a priestoru, abstraktné magické snenie = jeden z najvýraznejších počinov na Berlinale. Strieborný medveď za mimoriadny umelecký výkon zaslúžený. [Be2Can 2023, Speciální cena poroty] (12.10.2023)

Stylisticke umelecke dilo s aurou tranzu a zajimavymi situacemi, ktere pracuje s kontrasty. Delta Nigeru oproti parizskemu nocnimu klubu. Je to kreativni, politicke s nedostatkem srozumitelnosti. S tematy identita, kolonialismus, nasili, vina, kmeny, moc. Film splni co od nej ocekavate a po odchodu z kina je o cem premyslet. (05.09.2023)

Okrem toho, že tento snímok zabŕdol do ťažkej vojnovej témy, ma tu nezaujalo takmer nič. Možno len pár zaujímavých tanečných piesní, ktoré sa niesli celým filmom. Obsahovo, spracovaním a ani herecky to nebolo bohviečo. Asi to bude tým, že nie každý artový snímok mi sadne a tento je exemplárnym príkladom. 35 % (25.03.2024)

Ta metafyzická stylizace mě štvala. Film to myslí dobře a má point, ale na přesvědčivosti mu ubírá to, že je natočený lidmi, kteří nikdy žádnou válku nebo opravdovou nouzi nezažili. Maskovaní bojovníci za osvobození Nigeru nejsou romantičtí bojovníci, kteří si před spaním malují obličeje a u ohně tančí tradiční tanec. Jsou to tvrdé omlácené nelítostné guerilly, které v zájmu svých cílů páchají bez mrknutí oka to, čemu u nás říkáme zločiny proti lidskosti. Francouzské cizinecké legie jakbysmet. Transcendentální film pro mě funguje pouze pokud přizná bahno života. V Disco Boyovi je každá skvrna hned pryč, žádné říznutí nezanechá stopu. Pak po mě ale nemůže chtít hlubší emocionální investici. (28.12.2023)