Znovuzrození

Skoro úplne super. Nezvyčajne temný Rock Hudson milo prekvapil. Nápad je výborný a aj myšlienkovo nosný. Takisto forma (s výdatnou podporou Goldsmithovej hudby) veľmi zaujímavá. Problém som mal akurát s tým psychopatickým hippie intermezzom, ktoré bolo až príliš dlhé a úplne ma vyhodilo z filmu. Frankenheimera budem dopĺňať asi intenzívnejšie (toto je iba piaty film, čo som od neho videl) 8/10 (17.07.2018)

Ide o typický príklad ´´čudnej sci-fi´´, ktorej sa tak náramne darilo v rokoch 60. a musela prísť až nasledujúca dekáda, aby si tvorcovia ( a hlavne účtovníci filmových štúdií ) uvedomili, že na tomto žánri sa dá zabávať a zarábať. Nuda až na kosť, spracovanie ohromné. Vychádza z toho priemer, ktorý neodporúčam paranoidným divákom. (28.06.2017)

Tak já nevím, mám vůbec něco prozrazovat? Radši ne. Dík pár podivným scénám jakoby z jiného filmu se mi plnej kotel trochu příčí, ale i přesto mi nedá neocenit to, že se vůbec někdo do filmu s takovýmto tématem v dané době pustil. Námět, herci a zpracování jsou bez chyby, napětí, poutavost a neurčitost filmu taky nechybí, no prim stejně hraje paranoia a wtf efekt, jež podtrhují celkovou bizarnost snímku. Trošku nadhodnocuju, ale já si to vyberu jinde. 90% (31.05.2014)

Niekedy ísť si za svojim snom tak úplne nestačí, pokiaľ nemá človek možnosť voľby. Na nápravu však už môže byť neskoro. Výborne zrežírovaný film s pekným a príhodným čiernobielym prevedením, pričom príbeh v zlomových chvíľach veľmi účinne dopĺňa aj hudba. Temná a depresívna rozprava o ľudskom spoločenstve. 75/100 (21.12.2015)

První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti.. (22.02.2015)