Albín menom Nói

Chladivý příběh outsidera žijícího na chladivém Islandu, který má docela působivou poetiku a dramatický konec. // Stojí za zhlédnutí, už kvůli hlavnímu představiteli. Tómas Lemarquis má silné charisma, jako tápající a proti běžnému stereotypu bojující Noi zaujme a svým vystupováním podtrhuje podmanivou atmosféru snímku... Jinak je to ale lehce zapomenutelný příběh. (11.05.2008)

Pesimistické, pochmúrne a melancholické prostredie pomalého islandského života sa prejavilo aj v tomto snímku a to sa tvorcovia s tvorením atmosféry ani nemuseli veľmi trápiť. Príjemný snímok, ktorý svojou zápletkou len okrajovo rozoberá skutočné problémy pomalého a ubíjajúceho severského života, o väčšie závery, rozruchy a výpovedné myšlienky sa však zďaleka nesnaží. Všetko plynie pomaly, našťastie však príjemne a nenudiaco. Film obsahuje pár nezabudnuteľných a nesporne originálnych scén, ktoré napriek statickému a tragickému ladeniu celého filmu vyznejú zábavne a vkusne. Záver je trošku sklamaním, celý film však nie. 70%. (06.05.2009)

Islandský film. To je samo o sobě žánrové zařazení... Film ponurý, depresivní, melancholický, tichý, vylidněný, statický, pomalu plynoucí...tolik determinace prostředím. Zároveň ale film silný vnitřně, svým vnitřním pnutím, hlavní postavou - symbolický albín, který ale není zcela bez pigmentu, někdo, kdo se úplně odlišuje, myslí, jedná a vypadá jinak... Albín je ale od slova albus - bílý, což je barva ústřední a vícevýznamová - barva sněhu, přeneseně smrti, ale i čistoty, klidu... Albín Noi je zřejmě umělecká fikce (podívejte se na DVD na bonusové materiály, původně to měla být komiksová postavička...), symbolická postava, která má ale pro neislandského diváka váhu reality. Takhle vypadá život na Islandu. Co když ale ne? Třeba je to jen podobenství o se systémem nekompatibilním člověku mající univerzální platnost pro jakékoliv lidské společenství... Každopádně je to ale silný a hluboký film... (14.08.2008)

Nói je albín (albinói), pěkně to zní a zajímavě vypadá (ten Nói albinói), avšak jeho zájmy a chování, a reakce na ně a komunikace s ním se nijak neliší od ostatních rebelujících středoškoláků po celém světě, kteří se díky tomu nikdy nedozví, že "žloutek je ve Francii žlutý a na Islandě červený!. Albíni v říši zvířat a u primitivních kmenů to mají mnohem horší, než bělovlasí a červenoocí na Islandě. (12.12.2014)

Tak toto je niečo presne pre mňa, dokonca mi ani nevadila tá poetika života, práve naopak. Chladné, studené ako ten ľad, ktorý bol všade okolo. Niet divu, že Nói sníval o tej pláži s palmami. Boli tu nádherne vykreslené postavičky, ktoré sa aj napriek ťaživosti celého toho prostredia občas dokázali postarať aj o svojský humor, ktorý bol v tej celkovej ponurej a mrazivej atmosfére ako balzam na dušu. Dobre to spolu ladilo. Slušný nadpriemer. 80/100 (01.03.2019)