Recenzie (3)
V Twisted Pair Breen sliboval, že se Cade Altair vrátí. Jenže pak bylo dlouho ticho a nás nadnadpřirozený spasitel se odmlčel. Bylo to poznat vlastně okamžitě, skrze covid a pak i nové války... Už to vypadalo, že na lidstvo Breen zanevřel a definitivně se vrátil na své domovské souhvězdí (protože jedna planeta nebo galaxie je pro takového hrdinu málo), ale pak, pak se vrátil a s ním i příběh dvou mimozemšťany geneticky modifikovaných bratrů Cadea a Calea, jejichž příběh zde pokračuje v prostředí rozpadajícího se blázince. A ačkoli je tu až moc scén s halucinacemi a utrpením pacientů, které vše jen uměle prodlužují a jsou hlavně nudné, vzniklo dílo opět hodné všem nám známým i neznámým galaxiím. Mistr se s každým dalším filmem přibližuje k blockbusterům a tak je zde vše natočené před greenscreenem, který působí skutečněji než náš svět. Dopomáhají k tomu i obrázky ze Shutterstocku a mistrův geniální umělecký tah nechávat postavy zastavené a jejich pohyb pustit až klidně o 10 vteřin později. Samozřejmě nechybí zvuk s neustálou ozvěnou (která pochopitelně zní i v "exteriérech", jako v realitě), časté opakování stejných záběrů či záběry z videobanky nebo dronů ukradených z YouTube a také "herci", kteří svým "herectvím" nikdy nemůžou zastínit ani jednoho z Neilů Breenů. Na fajnšmekry pak čekají áčkové akční scény s dokonalou choreografií, Breenovo Ferrari, opravu auta, kultovní replika "Where Am I? Who Am I?", epický souboj Cadea s bílým tygrem, který přinese nečekaný zvrat, příprava na boj proti zlu a také velká spontánní taneční scéna. Závěrečný střet Cadea a Calea pak nenechá jedno oko suché a stejně jako v Pass Thru a I Am Here... Now všem připomene, proč Neil Breen přišel na Zemi. A cinefilové si jistě užijí každou scénu chůze po schodech či ležení v posteli, jak perfektně v nich greenscreen ani není poznat. Nesmím opomenout ani složitý, silně mysteriózní příběh, který ve vás bude vyvolávat obrovské množství otázek a na spoustu z nich odpovědi nikdy nedostanete. Neil Breen je prostě zpátky v plné parádě, znovu zachránil lidstvo, nandal to těm bohatým šmejdům a jelikož ještě neodletěl, možná nás čeká další jeho dobrodružství. A všechny, kterým jméno Neil Breen něco říká a baví se nad jeho neuvěřitelným neumětelstvím, prostě pokračování vynikajícího Twisted Pair nemůže zklamat. Já tedy děkuji za mnoho záchvatů smíchu, nové kultovní scény a hlášky a nový neuvěřitlený zážitek, který zase o něco překonává vše ostatní, co kdy Neil Breen natočil. Btw, pokud by to z mého komentáře nebylo jasné, objektivně je to snad ještě horší než odpad a upřímně si to nic jiného nezaslouží, ale já "breenovky" hodnotím jako komedie a v tomhle ohledu mě baví mnohem víc, než kdejaké "pravé" komedie. A i tahle je, v tomhle ohledu, na plný počet, byť ne tak čistě kvůli většímu množství nudných scén. Slabých 5* ()
Vrcholné dílo Neila Breena? Pokračování Twisted Pair, které sledovalo dva bratry Cadea a Calea. Dva bratry, které v mládí unesli mimozemšťané a stali se humanoidy poháněnými umělou inteligencí. Jeden se stal tajným agentem pro neznámou organizaci, druhý se stal vigilante zabiják, co unáší byznysmany. V tomto díle tajný agent Cade narazí na konspiraci ve které bohatí lidé unášejí mladistvé, aby na nich dělali experimenty s úpravou genů. Trošku jsem se bál, že Neil spadne do QAnon konspirací, naštěstí to není pravda. Cade začne financovat psychiatrickou léčebnu, která provádí genetické experimenty, aby zjistil jak celou organizaci zničit. Ukáže se, že jeho bratr Cale s organizací pracuje, aby ho zbavila jeho schopností, které mu dala umělá inteligence. Film je opět jakýmsi mišmašem konspirací, díla Davida Lynche a poetikou skečů Tima a Erika. Breen se rozhodnul natočit celý film na zeleném plátně čímž následuje tradici Sin City nebo Poslední z Aporveru. Film neustále používá dlouhé záběry velkých celků, čímž zase může připomínat tvorbu Roye Andersona. Trošku si u sledování říkáte, zda-li nejde o tvorbu psychicky nemocného člověka, čímž by se dílo dalo zařadit i do kategorie outsider art. Všechna ta neurčitá paranoia, mystické prvky a zaměření na psychické nemoci tomu nasvědčují. Tenhle film má spoustu ikonických scén. Samozřejmě jde například o souboj s bílým tygrem, který zrcadlí roleplay Cadea se svojí manželkou z Twisted Pair nebo obří taneční scénu. Hlavním negativem tohoto filmu je to, že má velmi epický začátek a konec, ale prostředních 30 minut je velmi repetetivních. Vidíme pacienty jak brečí, často v opakované kompozici nebo záběrech. Dalo by se to z hudebního hlediska nazvat refrémem, ale pro diváka se tyto scény moc často opakují. Nakonec dojde na emotivní scénu mezi Cadem a Calem a film zatahá na naše srdíčka. Dočkáme se třetího dílu Cadeovi trilogie? Pokud ano, tento film zajisté bude Temným rytířem, této série. ()
Magnum Opus Breenius, po souboji s tygrem už nikdy nebudu stejnej. ()