Případ Platfus

Inscenace z pera Zdeňka Svěráka, která patří do Zlatého fondu českého televizního filmu. Vynikající Vlastimil Brodský v hlavní roli obžalovaného a neméně skvěle hrající Zuzana Bydžovská v roli jeho obhájkyně. Zápletka přímo ze života dokonale zrežírovaná Františkem Filipem. Tak to v životě chodí pořád dokola, ať je jakákoliv doba. Ještě nesmím zapomenout na krásný hudební doprovod Jaroslava Uhlíře. (10.11.2013)

Zpracování á la studiová televizní inscenace z 80.let mě tady překvapivě vůbec nerušilo. Nevím, jak se k tomu scénáři dostal Svěrák, ale je naprosto Nesvěrákovský a velmi vážný. Zpočátku jsem se trochu ošíval a některé dialogy mi připadaly divné. Postupně mě tento film ovšem naprosto upoutal, dal mi i několik velmi zajímavých myšlenek a velice silně na mě zapůsobil. Žádná komedie, ale téměř filozofické a nadčasové drama ze soudní síně. To je prostředí, které mi přijde velmi zajímavé. Brodský většinu času jenom sedí a kouká, ale on jenom svým pohledem dokáže dojmout. Bydžovská je opět velmi zajímavá svým svérázným stylem herectví a do tohoto filmu sedla jako ulita. (17.07.2019)

Prominentní nevychovaný blbeček šikanuje učitele a ten za to nese odpovědnost a trest. Rok 2011? Ne, ne, toto se dělo již dávno, jak nám ukazuje scénář bývalého učitele Zdeňka Svěráka. Slušnost, čest, důstojnost a morálka se svíjí pod dusivým polštářem hrubosti, nadutosti a zbabělosti, živené mocí a penězi. Vynikající Vlastimil Brodský, velmi zajímavý výkon Zuzany Bydžovské (především její závěrečná řeč by se dala vytesat do kamene) a velmi přirozený Ota Sklenčka jsou veliké klady filmu. Ale i ostatní role jsou obsazeny skvěle! Jen role (ne výkon) Libušky Havelkové je poněkud mimo. Trošku mě mrzí, ale zároveň to oceňuji, že konec filmu nebyl patetický, i když by slušelo nějaké dramatičtější zakončení. Každopádně, o komedii se opravdu nejedná. (23.06.2011)

Nesdílím nadšení většiny hodnotících. A) Nemám v lásce TV inscenace, působí na mě příliš uměle, papundeklově a staticky. B) Děj byl křišťálově jasně předvídatelný, překvapila snad jedině ochota ještě před Plyšovým cirkusem '89 ukázat, že někteří soudruzi zneužívali svou moc a neuměli vychovat své ratolesti. C) Zuzaně Bydžovské měl ještě před závěrečnými minutami někdo vysvětlit, že hraje vzdělanou ženu a ne vytlemenou puberťačku. Dlouhá scéna, kdy balila Hanzlíka, byla těžkým WTF!?! Její smích, znějící jako když se vlivem kulometné palby zřítí kostnice, mě bude asi ještě dlouho strašit ve snech. D) Nevím sice, jak fungovaly soudy za komárů, ale nějak mi ten proces nepřipadal věrohodný. Jinak samozřejmě potěšilo silné herecké obsazení, každý slušný člověk musel Brodskému držet palce, aby vyvázl se ctí a osobně by mě zajímal názor dnešních nedotknutelných generací zlatých dětiček... asi by byly pobouřené fyzickým násilím vůči vrstevníkovi a na jeho chování by neviděly nic zavrženíhodného. A proto: škoda každé facky, která padne vedle! 67% (23.06.2011)

Minimalističnost (zde zřejmě vynucená financemi) vždy vyžaduje výborné výkony herců, což zde naštěstí zafungovalo. Zcela symbolicky se i do tohoto příběhu o lidské důstojnosti vplétá pletichářská nit protekcionismu a korupce. Obávám se, že dokud se tato nit bude naší společností proplétat, není se na co těšit. (12.11.2012)