Réžia:
Jitka NěmcováKamera:
Juraj ŠajmovičHrajú:
Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Martin Růžek, Gabriela Vránová, Stella Zázvorková, Jiří Strach, Oldřich Vízner, Ondřej Vetchý, Miroslav Donutil (viac)Epizódy(5)
-
Zázraky u rabína (E01)
-
Kavárna Daubner (E02)
-
Cestou do synagogy (E03)
-
Vlakem na Vídeň (E04)
-
Abychom zdrávi byli (E05)
Obsahy(2)
Cyklus příběhů, vyprávění, anekdot i písniček ze staré židovské Prahy. Potkává se tu Kohn s Roubíčkem, moudrý rabín s šibalským úsměvem rozhoduje nejrůznější spory, důstojní příslušníci židovské obce směřují nejen do synagogy, ale také do přilehlé hospůdky. V anekdotách je uchována veliká moudrost, a proto se k nim rádi vracíme. (Česká televize)
(viac)Recenzie (53)
Tak tohle to je pro mě 5 hvězdičkové vzhledem k tomu že obdobné kravinky miluju navíc to herecké obsazení . Ty anekdoty a vtípky :) a hlavně ten konec: o) Tak ve Vatikanu byl :) v Moskvě nebyl tak jak je to tedy doopravdy :) upřímě on tam je ale vypadá spíše jako ten váš sluha .o) tady máte šek a pomlčte o tom :o))) více méně se to musí vidět . 100% pro mě bez chybné . ()
"Mám rád židovské anekdoty" je věta, kterou uslyšíte prakticky od každého snoba. Patří to k jeho povinnostem, stejně jako jíst suši a předstírat zasvěcenou znalost vína. Jenže snob bude znalecky převalovat na jazyku i koňskou moč, pokud ji stočíte do lahve s patřičnou etiketou. A stejné je to s těmi vtipy. Je totiž třeba rozlišovat ŽIDOVSKÉ vtipy (ve smyslu vymyšlené Židy) a vtipy O ŽIDECH, které jsou vpodstatě antisemitistické. To bývají právě ty anekdoty začínající, jak "potká Kohn Roubíčka" a ústící v pointu, naznačující, že Židé jsou lakomí, mají pelešivé ženy a blbé děti. Není náhoda, že většina těchto anekdot se rozšířila v meziválečném období. I lidová slovesnost byla jedním z prostředků nacistické propagandy. Skutečný židovský humor je něco jiného a ve filmu ho reprezentuje třeba Hugo Haas nebo Woody Allen. Bývá to třeba jen bonmot; složená věta, jejíž druhá část vyvrací první, jako třeba věta "Nenávidím černochy, Židy a rasisty." :-) Asi to vyplývá z židovského náboženství, které jako jedno z mála nejen připouští, ale přímo v sobě obsahuje humor. Nevtlouká svým ovečkám do hlav všespásná dogmata, naopak je vybízí k neustálému kladení otázek. Nutno přiznat, že tento cyklus používá oba zmíněné druhy vtipů. Řekl bych, že ty "protižidovské" převažují a leckterému Židovi se při nich asi musely zježit pejzy. Kdysi se mi to líbilo, ale člověk se věkem vyvíjí a dnes se podezřívám, že mě spíš potěšilo to velkolepé obsazení, než že bych se opravdu bavil. 40% ()
Bohužel, i zde se ukázalo, že anekdoty se jako jedny z mála věcí nedají zfilmovat, nehledě na to, že na mém hodnocení se podepisuje fakt, že zatímco v dětství jsem tento druh ústní lidové slovesnosti hltal, tak dnes už jej beru spíše s rezervou. I přes určité nesrovnalosti ale ve srovnání s Kameňákem není tento cyklus tolik urážející a nadprůměrné herecké obsazení v čele s panem Brodským mě přinutilo se nejednou od srdce zasmát. 50% ()
Na začátek vezmeme v úvahu nasazení a výtečné obsazení kvalitními herci, které však srazíme levným provedením. (nepohlídané historické reálie - dopravní vertikální a horizontální značení, reklamy na ulicích, aj. - historicky nesmyslné výroky (není myšlena anekdota, ale spojující vata), pofidérní (pře)svícení, přehnaná ostrost kamery zbytečně ukazuje nevychytané scény, ... ) Vzniklá splácanina je přesto koukatelná, a díky tématickému hudebnímu doprovodu i poslouchatelná. 50% ()
Především si nemyslím, že „mám rád židovské anekdoty“ je věta, kterou byste měli uslyšet prakticky od každého snoba. Nepochybuji, že v tom něco snobského může být, pokud tuto větu vysloví snob. Nemělo by to však být důvodem pro odsouzení celého díla. Za sebe mohu říct jediné, určitě nejsem snob, a proto neříkám, že „mám rád židovské anekdoty“. Já je prostě miluji. Ono to totiž ani tak nejsou anekdoty, jako koncentrované životní zkušenosti a filozofie jednoho z nejstarších národů. Jsou v tom zamíchány dílem zkušenosti, dílem kus života, kus lidskosti, kus vypočítavosti, kus lidských povah, dobrých i zlých. To vše, podáno s nadhledem a s humorem, tvoří neuvěřitelně pravdivé lidské příběhy. Možná právě proto mají křesťanství a islám dodnes problémy se židovstvím, i když dlužno dodat, že samotní Židé toho udělali dost málo, aby se jim dostalo ze strany křesťanů a muslimů pochopení. Každopádně seriál židovských anekdot je úchvatný, o co se zasloužily v nemalé míře skvělé herecké výkony protagonistů. Je jenom škoda, že jich bylo natočeno tak málo. Dávám za 5. A přidávám jednu parádní židovskou ze života navrch. Ptá se Kohn Roubíčka. Líbějí prominout Roubíček, mají rádi takové ty postarší ženy s velkou, tlustou prdelí. Ne odpoví Roubíček. A takové ty se šedivýma vlasama a kalnýma očima. Ne diví se Roubíček. A takové ty s povadlýma prsama a dojitou bradou. No to už vůbec ne odpoví Roubíček, co si to vo mně myslí. Tak líbějí prominout Roubíček, proč mi potom chodí za Sárou? ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Reklama