Alfa samci

Jsem jasná cílovka- bílej heterosexuální chlap z vyspělejší části Evropy 45+. Klidně by mě k sobě mohli přibrat- Raúl, Santiago, Pedro, Luis a teď nově ještě Michal. Když na ně koukám v televizi, tak se celkem bavím, protože i strašně smutný věci jsou tady pojatý jakože vtipně a s nadhledem. Naživo bych se s nimi ale v té naší partě utrápil. Protože to, co se těm chlapům děje, to žádný vtipný východiska a příhody nejsou. To je přehlídka životních karambolů. A já, snad že se těm nešťastníkům lehce podobám, se v některých těch průšvizích nacházím a asi si to neužívám tak, jak to autoři zamýšleli. Není to pro mě chichichacha, ale čím dál víc spíš bůhehe. Takže tak. (20.03.2024)

Zatímco v první sérce se nevážně pojímala vážná témata (výpověď ze zaměstnání a obtíže při hledání nového, nevěry, rozpad manželství, nespokojenost ve vztazích, porozvodové trauma…), druhá sérka je, co se tematiky týče, mnohem odlehčenější. Řeší se hlavně partnerské vztahy, sex, gendery a korektnost. Sklouzává to až ke grotesce, s realitou už to kolikrát nemá nic společného. Jako způsob, jak v dobrém rozmaru prožít večer, to ale funguje výborně. Evokuje mi to italskou trilogii Moji přátelé z přelomu sedmdesátek/ osmdesátek. Tehdy stačilo na diváky vystrčit prdel, tady toho kvůli nám musí hlavní hrdinové podstoupit mnohem víc. Nikdo z nich se ale neshodil tak, aby se už nemohl objevit v případné třetí sérii. Mám dojem, že už na ní vyšívají a já se na ni rád podívám. Kecám. Vysloveně se na ni těším. (22.03.2024)