Gannibal

První série servíruje sedm dílů z třinácti dílné knižní předlohy, jejíž autorem je Masaaki Ninomija (proč to tady není vedeno v hlavním přehledu, jo, to nemám tušení...). A jak se tedy Gannibal povedl? Bavilo mě, jak je to příjemně pomalý a nikdo nikam ze začátku nepospíchá. Aby se pořádně ukázalo, co jsou lidi ve vesnici zač a co se tady děje. A jak by na druhou stranu bylo jednoduché nechat prostě věci být, vzdát se pár věcí a žít si svůj život šťastně a spokojeně. Trochu definice sekty, že? Ale tohle je přístup, který Daigo nepreferuje. Přeci jen, občasné hrábnutí a osobní pohled na spravedlnost za každou cenu, by mu tohle ani nedovolil. I za cenu, že by to mohlo ohrozit lidi, na kterých mu záleží, tohle je něco, co by prostě neskousnul. Narozdíl od místních, kterým tenhle proces nedělá zase takové problémy. Co ale bylo úplně nejlepší, je to, co tady Júja Jagira herecky předvádí. Ono je to tam i řečeno: "Poznám na tobě, že si to užíváš.". A ty jeho přechody jsou neskutečný. Úplně jsem koukala! Ale i zbytek je moc fajn. Jak postavy, tak jak je to celý natočený. Skvělá atmosféra bez hluchých míst. Preferuju nejistotu toho, co se děje společně s postavama i za cenu toho, že v každém díle nedostanu pasáž krvavých orgií, která se vzhledem k tématu nabízí. Ale ani tak v rámci toho, co jsem dostala, bych se slova horor nebála, protože to fajnově balancuje na hranici právě těhle dvou žánrů: plíživý horor a temný thriller. Takže jsem vážně zvědavá na druhou sérii, skončilo to dost drsně :O (27.03.2024)

První díl funguje jako moc fajn otvírák. Je tady polda (že je něco špatně je naznačeno jenom lehce), jeho žena (absolutně nadšená, že skončili, kde skončili) a jejich dcerka (kde to taky není ok) a ty skončí ve vesnici, kde každý zná každého, a všichni ví všechno o všech. Lidé jsou tu různí. Možná proto první pracovní den vypadá, jak vypadá. Všichni se na sebe smějí, jsou tak hodní a veselý...až to vůbec nesedí do scénáře, proč se uvolnilo místo poldy. Ale jde poznat, že dost z nich už bolí huba od toho předstíranýho úsměvu, protože jedna místní rodina není zase tak ok. A taky se hned najde tělo mrtvé ženy. Ale stejně je fajn i přes tu divočinu kolem, že je i tak na tomhle místě postaráno o slušné děti! Ten pohled: "Dobře, ale mámu z toho vynecháme", byl perfektní! (26.03.2024)

Další den v práci a hned samá dobrodružství! Proto začne skutečný vyšetřování a vážně mě to bavilo. Především závěrečná část u Gotových. No, a jak se ukáže, Daigo bude asi taky fakt dobrej magor  :O (26.03.2024)

A je to tady. Konečně se dozvíme, co se stalo. Co se podělalo a proč Maširo nemluví. Přičemž je to dobře setříhaný s přítomností, která je taky luxusně famózní. A jo, je to tak, Daigo je fakt tak trochu magor, ale nemůžu si pomoct, mě to takhle podaný baví  :) (26.03.2024)

Čtvrtý díl je přesně v polovině a je přesně to, co se od něj očekává: na první pohled se v něm nic nestane, ale vzadu v druhé vrstvě cítíte, že to není až tak. Uplynula nějaká doba a všichni jsou na spokojení, ve vesnici je klid, nikdo neumřel a Daigo je nejen polda, ale taky hodinový manžel pro osamocené stařenky. Všechno je fajn, tak moc fajn...stačí jenom jet podle pravidel místních a na nic se neptat. Jenom ten konec to trochu víc rozbije, že?  :) (27.03.2024)

Ani mi nevadilo, že o co jde se dozvíme z vyprávění (Kano se ve svém vyšetřování dostal daleko), protože asi by se to jinak nestihlo. A stále víc věcí ukazuje na jednu konkrétní osobu. Přestože je všechno v lince pochyb, jelikož to jsou všechno věci, které jako příběh smysl dávají, ale s důkazy to je trochu jinak. Teď už jde jenom o to, jak s těma zjištěníma naložit... (27.03.2024)

Docela vtipná hláška: "Už jsi skoro jako Kano.". Tak možná už je jasné, jaký mají místní postup a díky povaze Daiga to mají o dost snazší. Zbytek dílu je dost značný psycho. (27.03.2024)

Dohoda z minulusti, která nejen ovlivňuje spoustu věcí v přítomnosti, ale taky i dost lidí. To bylo milé a nečekané překvapení v ději. Navíc to končí dost napínavě na každé z linií. Potitulka dostatečně nechutná... (27.03.2024)