Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Písečný sráz je pro šedé období 80. let, kdy vyvrcholil Ceauşescův kult osobnosti, zcela atypický. Adaptuje román Písečné dny Bujora Nedelcoviče, který je také autorem scénáře. V roce 1982, několik měsíců před premiérou, prohlásil režisér v rozhovoru pro časopis Cinema, že "román Písečné dny je solidní literární dílo se silnými postavami a akutními psychologickými konflikty, na jehož základě napsal Bujor Nedelcovici scénář velmi blízký mému očekávání. Hlavní konflikt se odehrává mezi společensky, finančně a pracovně úspěšnou hlavní postavou a zdánlivým ničemou, který je mnohem vytrvalejší a po psychické stránce silnější než jeho protějšek".
Snímek zachycuje dva odlišné způsoby chápání svobody a vyrovnávání se se skutečností. Roli mladíka podezřelého z krádeže, kterého ve filmu všichni oslovují "Kluku", hraje tehdy mladý herec Gheorghe Visu. Téhož roku se mu povedla podobně úspěšná dramatická role ve snímku Mircei Veroia Konec noci (původní název). V obou případech jsou hlavní hrdinové obviněni ze zločinu, který nespáchali. Jejich jediná "vina" spočívá v tom, že se nacházeli v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Obě postavy se řídí určitým kódem, založeným na tradičních hodnotách moudrosti a morálky, jsou zvyklé ve všem hledat podstatu a vyhýbat se absurditě a všem odchylkám. Kluka se zastane chirurgův věrný kamarád, jenž si vždycky všímá podrobností a nuancí a je přesvědčen, že "podobnost nemusí znamenat skutečnost", a později také Cristina, doktorova snoubenka, která ho nakonec opustí. Hristeovi (ve výborném podání Victora Rebengiuca) ovšem na ničem a na nikom nezáleží, on si totiž přeje pozměnit objektivní skutečnost, přizpůsobit ji své vůli, rádoby absolutní pravdě.
Jak je v Pitových filmech obvyklé, hudba zdůrazňuje momenty nejvyšší dramatické intenzity a navíc funguje jako další dramatická postava, stejně jako kamera Vlada Pauneska nebo střih Cristiny Ionescové.
Písečný sráz představuje společně s Orientačním během (Concurs, 1982) a Tancem pro dva (1985) druhou fázi v tvorbě Dana Pity, pro komunistické činitele tu nejnepohodlnější. Film se po premiéře promítal pouhé dva dny, pak byl zakázán. Ceauşescu ho na sjezdu komunistické mládeže v Mangalii v roce 1983 tvrdě kritizoval. - Mircea Dan Duta (Letní filmová škola)

(viac)

Recenzie (6)

Le_Chuck 

všetky recenzie používateľa

Depkoidné 80-te so všetkým čo k tomu patrí. Depresívne filtre, malomeštiacka elita a jej šialený hon na rumunskú kópiu Mika Jaggera, ktorého okrem života dusia aj nabrúsený eštébaci pod drobnohľadom straníckych slizounov. Aj napriek tomu ako jasne sú karty rozložené, tak film nikoho neobhajuje a môžeme do rána polemizovať kto tu je väčší chudák. Trezorová minimalistická depka s luxusnými synťákmi, pri ktorej som spomínal na Lumetových 12 Mužíkov viac ako často. Jeden z highlightov LFŠ 2011. 90% ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Variace na téma posedlosti tu našla skutečně asi to nejvhodnější pole (byť to byly svahy a dokonce jen z písku). Nějaký kluk, na pomezí pevniny a moře, byl poznán jako zloděj a zajištěn. Byl to on, kdo ukradl doktorovi jeho plážovou výbavu? Během filmu (či i po něm) o tom můžeme střídavě pochybovat nebo si být jistí jedním či druhým extrémem. Je to však jedno, protože se nás to vůbec netýká. Týká se to pouze obětí, a ty jsou tu dvě: Kluk (bez ohledu na to, zda krádež provedl či ne) a doktor, který viděl (na vlastní oči) skutečnost, která mu stále uniká a nakonec při jejím pronásledování kolabuje či umírá vyčerpáním. Kdyby se mu podařilo krádež rekonstruovat (další silné rumunské téma), ujistil by se, že viděné je pravdivé, a vše (i jeho následné nezdary) by se vrátilo do svých kolejí. A svět by byl potvrzen ve svém trvání. - Upřel vám už někdo nos mezi očima? Nebo ho ještě navíc ukradl? A pro studenty psychologie: krádež je tu iniciačním okamžikem, v němž freudovská realita přechází v lacanovské reálno. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Hodne depresoivny obraz Rumunska 80. rokov, kedy bol diktatorsky komunisticky rezim Nicolae Ceausesca na vrchole moci. Rumunsko bola asi najrozbitejsia krajina Europy,, extremne spinave a zanedbane. Do toho vsadepritomna a vsemocna Securitate. 78 % ()

Angelino 

všetky recenzie používateľa

Všetci urobíme občas chybu. Problém nastáva v momente, kedy naše ego nedokáže pripustiť, že by sme sa mohli mýliť. A ak sa to umocňuje dobrým spoločenským postavením, rétorickými danosťami alebo schopnosťou manipulovať svoje okolie, cesta k uznaniu vlastnej omylnosti prestáva byť alternatívou. Aj napriek tomu, že už ani naše okolie nám nedáva za pravdu pokračujeme po špirále. V tomto prípade až do zatratenia. Poučné, prečo by takýto film niekto zakazoval? Jedine, že by sa v tom príliš videl... ()

Reklama

Reklama