Série(6) / Epizódy(48)
Obsahy(1)
Kriminální psycholog doktor Dominik Born (Hans Werner Meyer) je elitním odborníkem na všechny možné psychopaty, sociopaty, násilníky a vrahy. Společně s komisařkou Evou Glaserovou (Astrid M. Fünderich) řeší ty nejtěžší případy brutálních vražd, jaké se v Německu vůbec mohou odehrát. Jejich metody nejsou neobvyklé, ale přináší lepší výsledky, než je obvyklé. Možná i proto, že oba jsou mistry svého oboru. Černý humor a cynismus zajišťuje jejich dvorní patoložka profesorka Konstanze Kordová (Barbara M. Ahren). (monolog)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Tak tenhle seriál se Němcům opravdu povedl, škoda, že ho Prima pohřbívá v tak blbým čase a ještě ho postaví za mnohem horší (ale americké a novější) Myšlenky zločince. Jejich neměčtí kolegové vám ovšem nabídnou mnohem úchylnější vrahy, zášleh deprese a určitě zajímavější hlavní hrdiny. Jen je trochu únavné, jak nám tady ty padouši podezřele často umírají. ()
Zdařilý německý krimiseriál, který v záplavě jiných vyniká zajímavými případy, psychologicky vedeným vyšetřováním a jistou originalitou. Seriál nesází na akci, ale na dopadení zločinců pomocí psychologického profilu pachatelů a postupného odhalování stop. Má spád a solidní dvojici vyšetřovatelů s nepřehlédnutelnou soudní patoložkou. V běžném životě vrahové sice páchají své brutální skutky z mnohem jednodušších pohnutek, ale správná detektivka má být zajímavá a napínavá a to v tomto případě je. ()
Italové by neměli točit historický filmy a Němci detektivky, thrillery a kriminálky. Ovšem tenhle seriál je čestnou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Byla jsem na něm závislá :-). A když "odešla" Eva Glaserová, i přestože v seriálu stále zůstávala moje nejoblíbenější seriálová postava psycholog Dominik Born, nebylo to už ono a trvalo hodně dlouho, než jsem si ve Sběratelech kostí našla adekvátní náhradu. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Doplnění komentáře dne 18. února 2013: Viděno všech 48 dílů + pilot. Od první série se to postupně zlepšovalo, aby atmosféra a vůbec všechno gradovalo ve třetí a čtvrté sérii, taky bych vyzvedla ty díly, které již jmenovali zdejší spolukomentátoři, po odchodu Evy se to v páté sérii vrátilo na úroveň tak té první či druhé série a šestou sérii s jejími jednoznačně nejšílenějšími případy a vrahy (síť pedofilů, vraždy postižených dětí, schizofrenní vražedkyně ohrožující Borna a všechny jeho blízké) podle mě totálně zazdila nová komisařka Kathrin Raschová (Eva Glaserová byla sympatická, Issabel Beckerová aspoň pěkná, ale tahle byla krajně nesympatická a líbit se mi taky nelíbila, ale jsem ženská, takže můj názor na tohle nemusí odpovídat názoru mužů) a pokus o úpravu rodinného života Dominika Borna (ten ale naprosto úplně, skoro jsem měla pocit, že se změnil tým scénáristů, který jej náhle viděl po svém). Hvězdičky ale už neodeberu a pod čtyři bych stejně nešla i přes předchozí výtky. ()
Německý televizní naturalismus aplikovaný na seriál Die Cleveren Pravidlo č.1: ukaž co můžeš, hlavně hodně krve, kvantum mega uchylných vrahů, jejich zaslouženou a rychlou likvidaci, utrpení obětí (tedy to, co sítem amerického televizního debaklu zaručeně neprojde). Pravidlo č. 2: nechej zemřít alespoň jednoho z hlavních hrdinů a udělej to způsobem, který je naprosto nepateticky a nehrdinský (protože tak umírají pouze američtí kolegové). Pravidlo č. 3: zásadně nevyužívej moderních až módních filmařských postupů (jako jsou filtry, ruční či digitální kamera atd.). Pravidlo č. 4: časem udělej z hlavních postav lidské chcípáky, kteří řeší své problémy alkoholem a rozbroji v zaměstnání. Pravidlo č. 5: to vše nech v naprosto přirozených reáliích, v ošuntělých ext-interiérech, ať to působí dostatečně realisticky. Born a Glaserová jsou typickým příkladem, že takhle to skutečně může v německém seriálu fungovat. Startujeme na jasné tandemové čáře – racionálně-logický princip je zastupovaný mužem-psychologem, spontánně-intuitivní princip je zosobňovaný ženou-policistkou (ovšem časem se ručka váhy občas vychyluje sem i tam). Doplňují se, občas se řádně zhádají a efektivně pošlou do píp, občas zavtipkují, ale jeden bez druhého jen těžko profesně a vlastně i osobně existují. Chytají hustý týpky, kteří své oběti skutečně nešetří, z velké části jsou duševně choří, z velké části zaslouženě umřou. Už jen sám o sobě tento fakt mluví pro hodně drsnou podívanou. Ta je z velké části podporována hodně realistickým prostředím - paneláky, staré periferie velkých měst, ošuntělé interiéry a naprosto nekašírované exteriéry - které konkrétně českému divákovi musí být směšně povědomé (obzvlášť, když tandem vyjede za prací na německý venkov). Seriál v podstatě vůbec nesází na akci, nýbrž na proces vedoucí k odhalení vraha, který se obvykle sestává z psychologického profilu a následného hledání dle stop, které hledaný zanechal. Časem je děj „vylepšován“ osobními problémy hlavních hrdinů, jejich občasnými emočními či alkoholovými excesy a vše vrcholí WARNING SPOILER dvoudílovým neheroickým umíráním jednoho z hlavních hrdinů na jednotce intenzivní péče. Po stránce filmařské je seriál podprůměrný, v rámci televizní tvorby standardní, ve všech sériích v podstatě nenajdete jakoukoliv vychytávečku – vše je dost statické, hudba téměř žádná nebo neznatelná, vizuální styl neslaný-nemastný. I přes všechna tato negativa jsem u tohoto seriálu vydržela, což je u mě dost obtížné, protože obvykle ztrácím –v závislosti na časovém aspektu- zájem po dvou-třech dílech. Neviděla jsem všechny díly, ale nejlepší je -dle mého názoru- série třetí. ()
48/48 Jeden z nejzajímavějších německých krimi seriálů tvoří pilotní film a celkem šest sérií po osmi dílech. Zajímavé je, že na poslední sérii se čekalo celé tři roky. Ostatně to nebyly jediné problémy, které se týkaly vysílání po celém světě. U nás jsme si na Primě užili také špatné pořadí jednotlivých epizod. Ale konec dobrý, všechno dobré. Dnes už je komplet dostupný na DVD v originále a kromě skvělého doktora psychologie Dominika Borna (Hans Werner Meyera) si můžeme postupně užít všechny tři jeho kolegyně, vrchní policejní komisařky: Evu Glaser (Astrid M. Fünderich), Isabel Becker (Delia Mayer) a Katrin Rasch (Esther Schweins). S každou z nich má Dominik hodně zajímavý vztah, takže kromě případů, které jsou převážně řešeny metodou prvotního vytváření profilu pachatele, jsou tu také jiskrné dialogy a tu a tam nějaká ta příjemná týmová hravá přestřelka s profesorkou-patoložkou Konstanze Kordou (Barbara M. Ahren). Ta nádherně žárlí na Dominika a tak žádná jeho parťačka to s ní nemá vyloženě lehké. Některé díly jsou ale poměrně drsné a jiné zas skutečně vyžadují znalost předešlého děje, i když primárně by neměl být problém usednout k seriálu náhodně. Já sama jsem tak začínala a dnes se vracím hlavně k dílům, kde se míchá závažný případ, i vnitřní ironie a humor. Doporučit bych jich mohla většinu, nejvíce ale ty ze třetí a čtvrté série: Panenskou pálenku (Jungfrauenschnaps), Upíra (Der Vampir), Stuttgart Rot (Stuttgart Rot), Dvojčata (Zwillinge) a dvojdíl Bohyně (Die Göttin). Závěrečná šestá řada je výjimečně složená hned ze tří dvojdílů a pokud si seriál chcete opravdu užít, shlédněte Děti (Kinder) až na úplný konec, kromě zajímavého případu se zde dořeší i soukromé příběhy. ()
Reklama