Superžena

Z filmu cítiť, že Vosátko je primárne divadelným režisérom. Napríklad to be continued porno poviedka je vyložene mikrodivadelný formát Gunaguovského typu, kde by niektoré hlášky a situácie viac vynikli. Najmä Z.Šebovej chýbalo hľadisko ako sparingpartner, ktorý jej vráti energiu za každý podaný fór a pomôže jej tak na vyšší level. T.Dyková, v čase natáčania snáď ešte Wilhelmová, dokázala s minimálnou no o to efektívnejšou mimikou rozosmiať kino. Naživo by to mohla byť riadna jízda. Na druhej strane, poviedke o tuneli vyložene sedí dokumentárny formát, prestrihy aj hovoriace hlavy. Ok, Kolečko má remeslo zmáknuté, Plesl s Krobotom sú veľkí páni, no to ako vás Klimáček slovami Z.Porubjakovej z čista jasna prepleskne ("...na to sa vám deti vyserú, radšej pôjdu utierať rite do Rakúska.."), si zapamätáte. Možno film úplne nedrží pokope (bridge klip s piesňou od Lucie), ale spoločný motív sa v poviedkach nájsť dá. Hrdinky určite nie sú len objektami. Tie rôzne ženy vedia čo chcú, a hlavne, idú si za tým. Na rozdiel od chlapíka, pri ktorom sa aj vlak rýchlejšie rozhýbe. Dokonca si viem predstaviť, že v určitých životných s*ačkách vás môže nakopnúť aj kompliment od alkáča v podchode." Ako spieva Mňága "Kdo nežral hlínu, ten to neocení." (01.02.2023)

Lepší vstup do roku 2024 než s filmem Superžena jsem si nemohl ani vysnít. Nejlepší Silvestr ever. A neúnavný psavec Petr Kolečko se mi povídkou Marika postaral o záchvaty smíchu. Táňa Dyková v porno spojovácích vynikající a její slovenská kolegyně jakbysmet. Kouzlo nechtěného tentokrát vyšlo na 1000 procent. Rok 2024 is mine! Všetkým vám ďakujem! (01.01.2024)

nestačím se divit. Pustil jsem si to jako pozadí k nezáživné činnosti s absolutně nulovým očekáváním. První dvě povídky jsem úplně minul s nulovou soustředěností a po dodívání jsem si je musel pustit znovu, abych hodnotil povídky jako celek. U třetí povídky jsem začal vnímat a zbytek jsem nadšený dodíval. Artově balancovaný humor v sexistickém kabátě. Vůbec jsem nepředpokládal, jak mi tohle humorově sedne. Navíc závěrečný Kolečkův počin s Krobotem a Pleslem je naprostá božskost. Vtáhlo mě to zase zpět někam mezi Hřebejkovy Nosnstop lahůdky a Šulíkova Muže se zaječíma ušima. Navíc geniální a povedené vyobrazení (a vcelku nezvyklé na náš kraj). Nejvíc mě potěší vždycky věci, o kterých nečekám vůbec nic a vykouzlí hodně. (06.06.2023)

Ale šak ono to nebola až taká katastrofa, akú som si predstavoval. Tento poviedkový snímok je založený hlavne na postojoch rôznych scenáristov k zobrazeniu "dokonalej" ženy a miestami je to ozaj zábavné, niekde aj smutno-smiešne, niekde zas vcelku emočné. Plytký humor sa síce tiahne celým filmom, ale v zásade je to zaujímavá sonda do ženskej duše. Mám pocit značného podhodnotenia, ktoré veľmi nechápem. 60 % (09.06.2023)

"Šesť chlapov - scenáristov dostalo zadanie napísať filmovú poviedku na tému: ako si predstavuješ superženu" Bohužiaľ ukázalo sa, že týto chlapi si superženy predstavujú v dosť sexistickom, patriarchálnom až mizogýnnom svetle. A navyše bez humoru. Jediná ako tak zábavná poviedka je posledná, vďaka Miroslavovi Krobotovi, no akosi je iba o mužoch. (05.12.2022)