Obsahy(1)
Eileen (Sara Mitich) je uzamknutá v drsnej miestnosti, kde jej neznámy hlas dáva za úlohu splniť čoraz náročnejšie výzvy, ak chce zachrániť život svojej dcéry. Frekvencia a intenzita úloh je stále silnejšia, ale ak si žena chce zabezpečiť slobodu pre seba i svoje dieťa, bude musieť pozliepať svoje napoly zapamätané útržky zo svojho života a vložiť všetky sily do svojej záchrany. (Arsenal83)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
Slušná nenáročná oddechovka, při které můžete v pohodě dlabat večeři, v klidu se soustředit na nabírání šlichty z hrnce a bagrování do huby, a zároveň nemusíte mít strach, že vám unikne nějaká podstatná souvislost. Protože pokud už máte aspoň trochu podobných filmů nakoukáno, musíte mít od začátku jasno v tom, jak se to má (aspoň zhruba) s Eileeninou dcerkou i jejím hazbendem. I závěrečná pointa je fajn. A leckterý filosoficky založený divák po jejím zhlédnutí možná vzpomene na Nietzscheho věčný návrat téhož a zalistuje si po čase v Zarathustrovi. Ale stejně se mi nejvíc líbilo, jak Eileen cvičila s klonovanými specnazy breakdance. ()
Takové nic proti ničemu. Úkoly, které má hlavní hrdinka plnit, sice nejsou nic moc, ale režisérovi budiž přičteno ke cti, že to celé dokázal podat celkem zábavnou formou. Své si odvedla i pro mě neznámá Sara Mitich a když se postavila bandě zakuklenců, tak jsem se začal dokonce královsky bavit, což jsem tady fakt nečekal. Za mě spokojenost. 60% ()
Baba je zavřená v místnosti a plní úkoly. Dokud se tam neobjeví ten kokot, tak je to přijatelné, pak už ne. K uzoufání se to táhne, vše je pomalejší než pomalé. Stále je třeba přetáčet protivnosti a zbytečnosti (všechny scény s kokotem, taky s holčičkou na pláži a větší část plnění úkolů, bo se s tím baba moc kaká). Celkově ohromná unylá nuda, jen námět a dohromady tak 10 minut ze stopáže zaujmou. (14%) ()
Ale tak jako jo, no, dá se to. Sice to nepředvede nic extra a většinu zápletky se mi povedlo odhadnout už od první scény (což jsem popravdě čuměl, že to tam tak viditelně předvedli), ale dívat se na to dá, vyloženě blbé to taky není a pointa docela ujde. Jen mě teda zaráží, že mě sci-fi s mým oblíbeným námětem začala tak rychle nudit. Mnohdy mi atmosféra jedné uzavřené místnosti, ze které člověk/lidé nemohou ven a aktivně se o to snaží bohatě stačí na to, aby mě to bavilo, i když je to třeba celé strašně hloupé, ale tady jsem silnější atmosféru po slibném úvodu opravdu postrádal... 2* ()
Ženská se probudí sama v místnosti a neví co tam dělá tajemný hlas jí řekne pohni tužkou nebo tvá dcera zemře tak s ní pohne následně se zatmí a ona je přivázaná k židli a opět po ní chcou, aby pohla tužkou tak s ní pohne. Tohle se opakuje dokola a pak se zatmí a je tam s ní její manžel a sledujeme jak hýbe lahví , skládá revolver, listuje stránkou knihy a háže míček do kýblíku to vše pomocí mysli jelikož má nadpřirozené schopnosti. Pak po ní chtějí, aby zachránila manžela z místnosti co se plní pískem to nezvládne a on umře tím pádem nesplní úkol a nějací vojáci ji jdou asi zabít ona zabije je a máme konec. Pointa je v tom, že ona se pohádala se starým jelikož chlastal chytla nerva a zabila ho a i to dítě někdo ji unesl dal jí cosi do hlavy, aby na to zapomněla a v té místnosti s ní byl klon toho chlapa (měly jich i více) a dělal na ní testy ona se z tama dostala a dostala možnost jít do další úrovně kde se jí na to vymaže paměť ona, ale nechtěla tak tam zůstala. 0 procent ztráta času ()
Galéria (7)
Fotka © Leonine
Reklama